Na světě je poslední album Davida Stypky & Bandjeez, po Stypkově smrti jej intenzivně dokončovala kapela s producentem Martinem Ledvinou. V jedné věci deska Dýchej navazuje na předchozí Stypkovu tvorbu. A v jedné je zase úplně jiná.
Minulý týden žily Poděbrady nejen léčbou onemocnění srdce, ale též srdcovými filmy a hudbou, neboť se tu konal další ročník festivalu Soundtrack. Ročník takříkajíc náhradní, ale zase celý zdarma. A nakonec zdařilý.
Letošní ročník festivalu Krásný ztráty Live, který se už potřetí konal na statku Všetice, byl vyprodaný a kromě koncertu oslavence Michala Prokopa lákal i na Pražský výběr, Krausberry nebo Jana Buriana.
Už šestý ročník festivalu filmové hudby a multimédií se uskuteční tradičně poslední srpnový víkend v Poděbradech. Hlavní program plánovaný už loni se opět přesouvá na rok 2022. Letošní hudební i filmová nabídka tak bude pro návštěvníky zcela zdarma.
Festival Prázdniny v Telči se o víkendu přehoupl do své druhé poloviny. Nedělní program patřil Antikvartetu a Pavlu Žalmanovi Lohonkovi. Přes původní slejvák nakonec na samotné koncerty nepršelo a hudebníci tak museli soupeřit jen s kostelními zvony.
Producent Lukáš Chromek jej objevil jako teenagera a od té doby mu postupně pomáhá budovat kariéru. V pondělí večer v Praze na střeše Radosti pokřtil zpěvák Sofian Medjmedj svou debutovou desku „19“. A byl to zážitek.
Ještě než metropoli v neděli zalil déšť, dopřál Marek Ztracený fanouškům sobotní odpoledne plné zábavy. Jeho Tour de Léto se v Praze zastavilo podruhé, tentokrát na dostihovém závodišti Velká Chuchle.
V pražském Divadle Archa měla premiéru performance Piano Babylon a diváci se dočkali něčeho velmi jedinečného. Každé vystoupení je neopakovatelné, slibují tvůrci představení a mají bohužel pravdu v tom, že opakovat se nebude. Prý po Novém roce. Možná.
Právě dnes, ve středu 21. července, by zpěvák a kytarista David Stypka oslavil dvaačtyřicáté narozeniny. Omílat o zesnulých lidech, jak moc na světě chybí, je otřesné klišé. V jeho případě však z tuzemské hudební scény zmizelo cosi nenahraditelného.
Foo Fighters si nahráli desku víc pro radost, než pro cokoliv jiného. V pořádku. První polovinu tvoří covery Bee Gees, druhou živé skladby z poslední řadovky Medicine at Midnight. Výsledek není bez půvabu, ale působí poněkud rozpačitě.
