Česká stopa ve světové hudbě? Najdeme ji u The Prodigy či v Madagaskaru

Jsme zvyklí, že „přeshraniční spolupráce“ v muzice u nás funguje hlavně formou importu – ať už jde o covery cizích hitů nebo koncerty globálních hvězd. Ovšem i Češi přispěli do světové hudby. A zdaleka nejde jen o Škodu lásky.

Některé takové tuzemské „záseky“ jsme lehce nastínili v článku Dobré jméno Česka šíří ve světě hudby Škoda lásky i Dancing Barefoot, ale při hlubším zkoumání najdeme podobných a mnohdy docela zajímavých stop mnohem víc.

Před závorku (a tedy mimo článek) pojďme nyní úplně vytknout ty případy, kdy se nějak prosadil v zahraničí český hudebník se svou skladbou. To mohlo jít třeba o exportní desky, které vznikaly většinou s anglickými texty a centrální úřady je nabízely na prodej do spřátelených zemí socialistického tábora (důkladně toto téma pojednala například výstava Import / Export / Rock’n’roll v Českém muzeu hudby).

Výjimečně se také některá tuzemská skladba stala přímou inspirací cizí písně, to byl třeba případ Balady o poľných vtákoch, jejíž hudební motiv si „přivlastnil“ Dieter Bohlen z Modern Talking. Pod názvem Gefühle sind herzlos (Pocity jsou bezcitné) ji natočil dnes již nežijící zpěvák Bernd Clüver a Miro Žbirkovi potom muselo být přiznané spoluautorství. Od začátku dohodnutá byla například francouzská verze písně Biely kvet, kterou pod názvem Top model nahrál zpěvák Joël Prévost.

A že covery českých skladeb mohou uspět v zahraničí dokazují i ruská, polská nebo dokonce i srbská verze Jožina z bažin. Včetně parodií. 

Dobrý král Václav

Ale teď se pojďme soustředit na hudební počiny, které jsou originální, nicméně z nějaké důvodu našly inspiraci v našich luzích a hájích. Asi nejstarší česká stopa ve světové hudbě vede do poloviny 19. století, konkrétně k populární anglické koledě Good King Wenceslas, jež zmiňuje našeho svatého knížete Václava. Hudba je převzatá z písně Tempus adest floridum ze 13. století a text napsal anglický kněz a skladatel John Mason Neale v roce 1853. Proč zrovna „dobrý král Václav“? Neale v podstatě přeložil báseň Václava Aloise Svobody, jež vyšla v roce 1847 česky, latinsky a německy.

Good King Wenceslas si vydobyla pevné místo ve světě popkultury, když se namátkou objevila v Lásce nebeské, Simpsonových, Polárním expresu či Teorii velkého třesku. Svou verzi nahrál leckdo – od Binga Crosbyho, přes syntezátorovou verzi skupiny Mannheim Steamroller, po kapelu Blackmore’s Night.   

I s dalším zářezem se budeme držet daleko od současné pop music. Návštěvníkům cirkusů nebo divákům Felliniho televizního filmu Klauni bude známá melodie, která se dočkala mnoha úprav, ale v původní podobě jde o skladbu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Úspěšný skladatel vojenských pochodů a strýc komunistického novináře stejného jména ji napsal v roce 1897, kdy působil jako kapelník hudby 86. pěšího pluku v Sarajevu.

Vjezd gladiátorů, který svému klaunskému užití navzdory ve skutečnosti čerpal z Fučíkova zájmu o antickou kulturu, se v té či oné verzi objevil mimo jiné v bondovce Chobotnička, v seriálu Seinfeld, snímku Velká ryba nebo animáku Madagaskar 3.

A svým životem ve své adoptivní vlasti žije i Dvořákova Novosvětská, která měla premiéru v newyorské Carnegie Hall. Skladatelův americký žák William Arms Fisher vzal úryvek z druhé věty, přidal text a dal v roce 1922 vzniknout písni Goin’ Home. Ta se od té doby pro své nostalgické vyznění hraje často třeba ve filmových pohřbech amerických policistů.

Původní Dvořákovu Symfonii č. 9 si s sebou na Měsíc vzal astronaut Neil Armstrong na kazetě v předchůdci moderního walkmana. A protože tahat s sebou do vesmíru cokoliv jen tak bylo nepřípustné, měli to v NASA docela dobře vymyšlené.

Spejbl a Hurvínek v klipu

Když se posuneme do vod modernímu posluchači bližších, můžeme české stopování rozdělit v zásadě do dvou směrů. Jedním jsou hudební linky a nápady, kterými se někdo tak či onak inspiroval. 

Tak například do písně The Magic Key od francouzské elektronické kapely One-T z roku 2003 se dostal sampl sedmdesátkových Blue Effect, konkrétně Hladíkovy skladby Má hra z alba Nová syntéza. Kdo ví, zda Radim Hladík věděl, že pomohl Francouzům k jejich jedinému hitu. Obdobně The Prodigy předloni ve skladbě Light Up the Sky sáhli po kusu písně Mám rád lidi z repertoáru Jiřího Schelingera, kterou napsal František Ringo Čech. „Je to pro mě velká pocta. Jestliže si vás dá na CD jedna z nejpopulárnějších kapel světa, to je prostě výhra,“ řekl autor Seznam Zprávám

A zároveň poodhalil, jak se někdo jako The Prodigy dostane k československému elpíčku z roku 1977, které je sice k přehrání třeba i na Spotify, ale pro anglofonní tvůrce má naprosto neuchopitelný název Hrrrr na ně. „Oni mají speciální – ve fotbale a v hokeji se tomu říká skauti – vyhledávače. A ti vyhledávači hledají písničky, který jsou použitelné v tom stylu, který ta kapela dělá,“ říká Ringo Čech.

V případě The Prodigy to navíc není první tvůrčí výlet do Česka. V roce 2002 natáčeli klip k písni Baby’s Got a Temper v areálu Poldi Kladno.

Čímž se volně dostáváme k inspiracím ostatního druhu. Konkrétně do klipů se české stopy propasírovaly ještě u D’You Know What I Mean? od Oasis, kanadský DJ Tiga do klipu k písni Hot in Here „obsadil“ Spejbla a Hurvínka. V Praze se točil také slavný klip Numb od Linkin Park, Never Tear Us Apart od INXS, Sleeping Sun od Nightwish, Don’t Stop the Music od Rihanny a řada dalších.

S Radiohead až na Jiřího z Poděbrad

Další zmínky o českých reáliích se dostaly také do textů. R.E.M. v písni Disappear z roku 2001 zpívají o Tel Avivu, dvou městech v Maroku… a Olomouci, městě, které zpěvák Michael Stipe navštívil už v roce 1990. Ve stejné době, ke které se váže historka Jindřicha Šídla se smažákem na Vranovské přehradě.

R.E.M. ostatně mají ve své diskografii ještě jednu jasnou českou stopu, byť je pravděpodobné, že minimálně v době vzniku písně Kohoutek v roce 1985 o ní sami neměli ani tušení. Ale nám to jméno samozřejmě musí být povědomé, až podezřelé. Český astronom Luboš Kohoutek objevil v roce 1973 těleso, které novináři brzy překřtili na „kometu století“. Podle předpokladů měla dosáhnout mimořádné jasnosti srovnatelné s Měsícem v úplňku, což se však nepotvrdilo. Stejně tak hrdinka písně Kohoutek zazářila a zhasla. Kdo ví, zda Stipe a spol. věděli, kde se jméno mediálně propírané komety vlastně vzalo. A ostatně stejný inspiroval i Kraftwerk k písni Kohoutek-Kometenmelodie. 

Velmi specifická pocta Praze se dostala do skladby A Reminder od Radiohead (patří mezi bonusy k desce OK Computer z roku 1997). V úvodu písně je jasně slyšet ruch z metra včetně hlášení „ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají“ před tím, než vlak odjede do stanice Jiřího z Poděbrad. Frontman kapely Thom Yorke má k pražské dopravě zjevně blízko. K sólovému albu Anima z roku 2019 natočil krátký film, který se ve zdejší podzemce přímo odehrává.

Navzdory přání tuzemských fanoušků se pravděpodobně žádný náš odkaz nedá najít v písních Beatles, a to navzdory údajnému slovenskému výkřiku „môžete mi vylízať“, který uprostřed písně Yellow Submarine (v čase 1:36) slyší leckdo, ale jeho oporu v realitě se dosud nepodařilo ověřit.

Celkem známé jsou pocty československým hrdinům druhé světové války v písních jako A Lovely Day Tomorrow od kapely British Sea Power (o výsadcích do Protektorátu) nebo Far from the Fame od skupiny Sabaton (věnovaná válečnému pilotovi a leteckému maršálovi RAF Karlu Janouškovi). Sabaton má potom ve své příchylnosti k bojovým tématům i skladbu 1648 o třicetileté válce. Což může od švédské kapely při vzpomínce na švédské obléhání Prahy znít nepatřičně, ale nesmíme zapomenou na české kořeny zpěváka Joakima Brodéna.

Pražský bar Žíznivý pes, ve kterém se údajně krátce po revoluci Nick Cave zpíjel dva dny, posloužil jako inspirace k písni Thirsty Dog z alba The Bad Seeds Let Love In. Československo se dostalo také do skladby Open House od Lou Reeda a Johna Calea. No a třeba Horizon od Suzanne Vega je přímo věnovaný Václavu Havlovi. Czechoslovak Song byl název písně Joe Strummera, ze které se vyvinula skladba This Is England kapely The Clash. Původní nahrávka nakonec vyšla v roce 2018 na kompilaci 001.

Masarykův pohřeb jako symbol

Jestliže u některých songů se můžeme o původu české stopy jen dohadovat, proč se skladba od kapely Stereolab jmenuje Kybernetická babička, je dobře zdokumentované. „To je film od Jiřího Trnky, který mám moc rád,“ vysvětlil Novinkám kytarista Tim Gane v roce 2006. „Já si pamatuji,  jak jsem se na jeho filmy dvakrát třikrát díval jako teenager, ale zapomněl jsem na ně, i když mám rád hodně z českého animovaného filmu. Kkolem roku dva tisíce jsem ale byl v Japonsku a viděl jsem, že tam měli DVD s Trnkovými filmy. Koupil jsem ho svému synovi. A jemu se velmi líbí, i když se zpočátku trochu bál,“ dodává Gane.

No a na závěr tohoto rychlého průletu galaxií tuzemských zářezů ve světové hudbě se musíme zastavit u grafických inspirací. Už jsme zmínili některé klipy, které se točily v Praze a okolí. Ale někteří zašli ještě dál. Američtí rockeři Soul Asylum si v roce 1992 vybrali na obálku své desky Grave Dancers Union snímek od Jana Saudka ze sedmdesátých let.

Faith No More šli o pět let později ještě hlouběji do historie. Desku Album of the Year totiž zdobí fotka Tomáše Garrigue Masaryka přijíždějícího v roce 1918 do Prahy. Tím to ovšem nekončí, protože na dalších materiálech k nahrávce jsou ještě snímky z prezidentova pohřbu v roce 1937.

„S Masarykem v roce 1937 odcházelo i svobodné Československo, které stvořil. A naše skupina v době vydání alba, pro které jsme vybrali prezidentovu fotku, taky umírala,“ vysvětloval po letech pro Radiožurnál baskytarista Faith No More Billy Gould. „Já jsem tehdy trávil dost času v Praze a dostal jsem se do obchodu, kde měli staré časopisy z Masarykova pohřbu. Přišlo mi to velmi příznačné, propojit to téma s naší situací. Skvělá myšlenka, která umírá.“

Takže se dá s jistotou říct, že bez českých reálií, nebo i přímo hudebních motivů jako v případě Blue Effectu by byla světová muzika o mnohé ochuzená. Další téma by potom mohli být čeští hudebníci, kteří v zahraničí uspěli – od Ivana Krále po Satanic Girls. Ale tomu se můžeme věnovat zase jindy.