Dobré jméno Česka šíří ve světě hudby Škoda lásky i Dancing Barefoot

Národní hrdost se poslední dobou moc nenosí a tváří v tvář nejrůznějším hurávlastnecům se ani není co divit. Pojďme si tedy na den výročí vzniku Československa připomenout písně, které nám v cizině dělají dobré jméno.

Jestli nějaká česká skladba udělala opravdu díru do světa, pak je to Modřanská polka Jaromíra Vejvody. Tedy zbraslavský skladatel ji pod tímhle názvem napsal v roce 1927, ale do širšího povědomí se u nás dostala jako Škoda lásky, ve Spojených státech zase jako Beer Barrel Polka, britští vojáci ji za druhé světové války zpívali coby Roll out the Barrel a na druhé straně fronty se na stejnou melodii notovala Rosamunde. V Americe se dokonce pod názvem Here Comes the Navy stala neoficiální hymnou válečného námořnictva.

Co naplat, že ji v řadě zemích považují za lidovku vlastní provenience, to je nakonec největší pocta. Německý ministr zazhraničí Hans-Dietrich Genscher na to konto dokonce v 80. letech prohrál sázku.

V archivu Vejvodovy pozůstalosti je evidovaných čtrnáct různých názvů a sedmadvacet textů v různých jazycích. A v roce 1995 píseň sloužila jako budíček astronaoutů v raketoplánu Discovery.

Když v roce 2007 zemřel legendární skladatel Karel Svoboda, připomínalo se mimo jiné, že mezi nejhranější české skladby v zahraničí patří jeho Lady Carneval, již nazpíval Karel Gott. Není divu. Vždyť vznikla v roce 1968 urgentně jako soutěžní píseň na festival v Riu de Janeiru. A byť nevyhrála, její taneční rytmus zjevně zaujal. Biografie na zpěvákově webu uvádí, že Lady Carneval „se dočkala více než třiceti cizojazyčných verzí v interpretaci desítek zpěváků“.

Neméně populární je titulní píseň z japonského animovaného seriálu Včelka Mája. Tedy ne originál, ale verze, kterou Svoboda napsal pro německé uvedení animáku a již Gott následně nazpíval v němčině, češtině a slovenštině. Svobodova úvodní skladba však zněla i ve francouzské, portugalské, finské, nizozemské a jedné z anglických mutací seriálu.

Novodobé fascinace se potom hned v několika případech dostalo písni Jožin z bažin Ivana Mládka. Skladba doprovázená klipem s bizarně tancujícím Ivem Pešákem zaujala posluchače hlavně v Polsku, v Rusku potom vytvořili dokonce vlastní parodii. Největší pecka ovšem byla, když si Jožina coby „classic sing-along“ vybrala pro svůj pražský koncert Metallica. „Očividně se ta legrace hodí do každé muziky,“ komentoval to tehdy Ivan Mládek.

Nicméně existují i písně, které vzdávají hold třeba české historii a napsali je cizinci. Nebo tedy apoň poloviční cizinci, jako je tomu v případě švédského zpěváka s českým původem Joakima Brodéna. Jeho kapela Sabaton má ve svém repertoáru hned několik z tohoto pohledu zajímavých kousků.

Tak například skladba 1648 pojednává o švédském obléhání Prahy z toho roku. Novodobější, ale neméně heroické historii se potom věnují písně Aces in Exile o československých pilotech z bitvy o Británii nebo Far from the Fame, která je přímo věnovaná generálu Karlu Janouškovi, který jako jediný Čechoslovák získal hodnost leteckého maršála RAF.

Rovněž do druhé světové války se obrací skladba A Lovely Day Tomorrow od kapely British Sea Power. Angličany zaujalo téma zneškodnění Reinharda Heydricha československými výsadkáři. Zajímavé je, že existuje i verze s českým textem Zítra bude krásný den. Původně se ji měl v naší mateřštině naučit frontman kapely Neil Hamilton, ale nakonec píseň na obou nahrávkách odzpívala Kateřina Winterová z Ecstasy of Saint Theresa.

To vše jsou songy, které buď prorazily hranice naší země, anebo je napsali cizinci. Ale je nejméně jedna píseň, kterou napsal Čech přímo v zahraničí a zná ji nejspíš každý, kdo se aspoň mihnul kolem rockové hudby.

Řeč je pochopitelně o hitu Patti Smith Dancing Barefoot, pod kterým je jako spoluautor podepsaný Ivan Král. Vyšla v roce 1979 na singlu i na albu Wave a dočkala se coverů od U2, Simple Minds nebo Pearl Jam. V žebříčku 500 největších písní všech dob magazínu Rolling Stone se v roce 2010 umístila na pěkném 331. místě. A to už něco znamená!