Končím s Landou, Kluse nechápu. Nech odpadne, čo je kolísavé

Daniel Landa se vyfotil s Tomášem Klusem. Nebo naopak. Tak či onak se otevřelo peklo, jak se dá vyčíst pod fotkami na facebookových stránkách obou umělců. Fanoušci jsou jemně řečeno rozladění. Ale proč vlastně?

Tomáš Klus s Danielem Landou na Vyšehradě. Oba se podepsali pod petici nazvanou Blanický manifest. Foto: archiv Tomáše Kluse

Ponechme teď stranou obsah Blanického manifestu, kvůli němuž se oba hudební velikáni rozhodli spojit síly. Ostatně výklad toho textu je tak nejednoznačný, jak jen výstup rozervaného umělce může být.

Lze z něj vyčíst výzvu za koncerty a proti koronavirovým opatřením („s obavou hledíme na zbrklé, nepromyšlené a neodborné příkazy a zákazy z pera úředníků“ nebo „požadujeme, abychom bezodkladně nebyli nesmyslně a neoprávněně omezováni v našich právech na shromažďování“). Ale klidně si tam najde to své i fanoušek maximální svobody okrajované tu státem, tu Evropskou unií.

Pod provolání „jsme hrdými nositeli nikoliv jen daňových povinností, ale i stovky let budovaných a krví vykoupených práv jednotlivce“ se vejde cokoliv od obavy před omezováním svobody slova po snahu uchovat dnešní možnosti ozbrojování společnosti.

Brnká se tu na národnostní strunku (potravinová soběstačnost, péče o tuto zemi), sám název odkazuje na blanické rytíře a v textu dojde na husity jako zvednutý prst před povstáním lidu a nechybí ani vše a nic neříkající zvolaní: Buďte dobrými hospodáři!

Tedy dohromady nic, co by jakž takž nešlo podepsat („hele, mámo, to všechno zní děsně rozumně“), ale zároveň žádný konkrétní požadavek, za kterým by si kdokoliv mohl do budoucna stát. Prostě jedna z mnoha výzev ke zpupné vrchnosti.

Možná proto tolik čeří vášně hlavně osoby dvou protagonistů, kteří výzvu společně sdílejí. Byť na webu Blanického manifestu zatím chybí stránka, kde by bylo uvedené, kdo už je pod zveřejněným textem skutečně podepsaný.

Kejklíř proti sluníčkáři

Takže se ozývají hlasy. U Kluse se dočtete: „Nevím, proč zrovna vy máte zapotřebí se fotit s antisemitou, rytířem, kejklířem… no prostě s jednou z největších ikon českého náckovství.“ „Landa vás jen využívá k zviditelnění svých pochybných aktivit.“ „Je mi líto, že jste se zrovna k tomuhle rozhodl připojit.“ A k tomu samozřejmě i spousty buď přímo pochvalných nebo aspoň vyčkávajících hodnocení.

Poněkud drsněji to „jede“ pod tou samou fotkou na Facebooku Daniela Landy. „Tak teď tedy velké zklamání, sluníčkář Klus??? Myslela jsem, že chcete chránit českou zemi, aby byla pro nás.“ „Věřila jsem vám, Dane, ale v tomto spojení se sluníčkářem Klusem vám už nevěřím.“ „Končím s Landou… Tímto u mě klesl…“ (Autentické názory Landových fanoušků byly jazykově upraveny, pozn. red.)

Lapidárně shrnul rozdílný přístup fanouškovských táborů Klusův kytarista Jiří Kučerovský (na zpěvákově soukromém profilu): „Je to zajímavý… Tomáš to schytává ještě dobře. Tak 50 % ve smyslu Landa je podle mě nácek, ale pojďme spolu teda mluvit. U toho Dana je to z 80 % ten sluníčkářskej vlastizrádce. Myslím v komentářích. Hustý, ale tak jako je to jenom internet, že…“

Vlastně by oba hudebníci měli být rádi, že fanoušci, kteří jdou takhle po povrchu, se od nich odvrací a zůstávají skutečně věrní. Nebo prostě ti, kterým jde o muziku. „Nech odpadne, čo je kolísavé, ale nech zostane, čo je pevné,“ abychom připomněli posledního komunistického prezidenta Husáka.

Navíc ti, kteří nedají na předsudky, prostě museli vědět, že Daniel Landa s Tomášem Klusem k sobě mají vlastně blízko. Já to zjistil předloni v červnu, kdy jsem shodou okolností z rozhovoru s Klusem přebíhal na povídání s Landou. Přišlo mi to komické, tak jsem se o tom zmínil a čekal stejně pobavenou reakci. Jenže jsem slyšel jen: „Tak ho pozdravuj!“ Což jsem následně vyřídil a Landa mi říkal: „Myslím, že s Tomášem mám společného daleko víc, než by si spousta lidí dokázala představit.“

Mě už nepřekvapí nic. A nemělo by ani ostatní fanoušky.