Trenýrky, nebo slipy? Nohavicovo tajemství zůstává neodhaleno

Jaromír Nohavica se pochlapil a na svém YouTube od pondělí až do neděle hraje k Mezinárodnímu dni žen. Sedm koncertů za sebou, to je v dobách lockdownu nevídaná nálož. Zazněly a zaznějí hity i písně poněkud zapadlé.

Pondělní koncert, na němž mělo zaznít top 20 nejžádanějších písní od fanoušků, respektive hlavně asi fanynek, z blíže neupřesněných technických důvodů vybouchnul, a tak bard z Ostravy v úterý hrál nadvakrát. Zopakoval pondělní setlist, a potom v následující hodině jel pěkně „od A do H“.

To je potřeba zdůraznit. Jaromír Nohavica se rozhodl hrát jako dárek k MDŽ výhradně písně, o které si napíšou jeho posluchačky. Takže když ke konci úterního vystoupení došlo na známou odrhovačku s verši „Tribuna na stání / necpi se vřede! / Hadráři Sparťani! / Ostrava jedem!“ glosoval to slovy, že nechápe, co si to ty ženské vybraly.

Poslechněte si nově naši audioglosu:

Už v úterním setu došlo na klasiky jako Bláznivá Markéta i novodobé pecky typu Empire State. Ve středu pak zněla Hvězda (i v polštině pod názvem Gwiazda) nebo písně Já chci poezii a Ladovská zima. Od čtvrtka se bude pokračovat písmenem „m“. (Odkazy na jednotlivé koncerty i jejich playlisty najdete na zpěvákově webu.)

Sedm koncertů v řadě není nic tak neobvyklého, tedy nebylo by v dobách hojnosti. Ostatně sám Nohavica si střihnul pět vystoupení za sebou, když v červnu 2017 přivezl poprvé do Prahy svůj Kabaret BO!

Ale sedmkrát usednout ve své podkrovní pracovně a místo nohou na stole se připojit k YouTube a hrát písničky, to už chce silnou motivaci. Akorát nevíme, jak moc velké pohodlí si písničkář udělal. Tedy jestli se pro fanynky řádně ustrojil, nebo sedí s kytarou jen tak v trenýrkách. Ty koncerty totiž Nohavica streamuje jen ve formě audia.

Ve středu na to od posluchaček přišly nějaké dotazy. „Holky, na co byste čuměly? Jak tady sedím v podkroví, ani se nehnu a jenom hraju?“ komentoval to hudebník. Prý mají mluvit hlavně písničky. A ono to dává smysl. Ostatně, kolik Nohavicových videoklipů – a teď nemyslím záběry z koncertů či ze studia, ale skutečné videoklipy – si vybavíte? Tak vidíte.