Hudební čtení nabízí Gottovu otevřenou autobiografii i příběhy z Klubu 27

K nedožitým narozeninám Karla Gotta vychází ve středu autobiografie Má cesta za štěstím, kterou zpěvák stihl dopsat ještě za svého života. Další tipy na letní hudební čtení zahrnují knihu o sourozencích Ulrychových či dvojjazyčnou prózu Vratislava Brabence z The Plastic People of the Universe.

Ivana Gottová s čerstvou autobiografií svého manžela. Foto: Lenka Hatašová, Karel Gott Agency

Doba letních dovolených vyloženě vybízí k přibalení pěkného čtiva. A po čem jiném by měli hudební fanoušci sáhnout, než po knize nějak spojené s muzikou. I když zrovna téměř tisícistránková autobiografie Karla Gotta se k vodě trochu pronese.

Podle všeho to však bude stát za to. Gott svoje vzpomínky na sklonku života intenzivně sepisoval, jeho blízcí říkají, že na knize pracoval až do posledních dní. V autobiografii hovoří o svém soukromí, dcerách, manželství, ale také o věcech, které byly doposud zahaleny tajemstvím. Text doprovází téměř osmnáct set fotografií a dalších obrazových materiálů, z nichž mnohé nebyly dosud publikované.

„Vlastně již v roce 2002 začal o knize diskutovat s Arnoštem Lustigem, ale nedošlo ke shodě. Na chvíli tehdy Karel s přípravou knihy ustal, ale ne zcela,“ říká v jediném publikovaném rozhovoru s novinářem Milošem Skalkou Ivana Gottová. „Stále se k ní vracel, sem a tam si něco někam poznamenal. Intenzivněji se k ní vrátil po roce 2015, kdy překonal první závažné onemocnění. To umocnilo jeho potřebu na knize zapracovat, sepsat svůj příběh.“

Gottová říká, že její manžel je v knize velmi otevřený: „Dříve by nikdy neukázal svá slabá místa. Chtěl však za sebou zanechat pravdivou výpověď a k tomu i složitá témata patří. Pokud by se neotevřel, nevyjádřil k těžším obdobím a nepostavil se čelem i k nepříjemným věcem, jeho osobnost by nemusela být plně pochopena.“

Dokumentární film Karel v režii Olgy Malířové Špátové by měl konečně doputovat do kin letos v říjnu. (Přečtěte si recenzi Dokument Karel představuje Gotta jako bojovníka i „idiota“.)

Štaidl i Ulrychovi

Když se řekne Gott, nesmí se zapomínat na Štaidla. Tedy na bratry Štaidlovy, kteří se zpěvákem spojili svůj umělecký osud. Kniha Poslední z mohykánů je věnovaná Ladislavu Štaidlovi, který zemřel letos v lednu. Jeho životní příběh líčí Michaela Remešová a Roman Schuster.

Poslední z „velké čtyřky“ z Jevan, kterou kromě jeho bratra a Gotta tvořil ještě skladatel Karel Svoboda, překonal rakovinu štítné žlázy i onemocnění ledvin, nakonec jej však dostal covid. Knihu doplňují dobové fotografie i písňové texty.

Hvězdami ve svém žánru jsou i Hana a Petr Ulrychovi. Sourozenci nejprve v 60. letech účinkovali v bigbítových kapelách Vulkán a Atlantis, později čerpali inspiraci zejména v moravském folkloru a etnické hudbě. 

Jejich knižní monografii sepsal dokumentarista a muzikant Jiří Vondrák, který se s Ulrychovými zná desítky let a v minulosti o nich také natáčel filmy. Kniha dostala název Putovali hudci a její obrazovou složku tvoří tři stovky fotografií.

Podle Vondráka je příběh Ulrychových silný a bohatý na zvraty, které odrážely politické a společenské změny v uplynulých dekádách. Po okupaci v roce 1968 čelili Ulrychovi zákazům a omezením, v roce 1989 zpívali společně na pódiích při demonstracích.

Brabenec z Plastiků anglicky

Svým domovem nazývá Prahu, Stockholm, New York a Prachatice. A tudy se také vydají čtenáři knihy Na cestě domů… vždycky, kterou napsal kytarista Rudy Linka. „Na čas vyměnil kytaru za klávesnici počítače a rozehrál ji se stejnou lehkostí a upřímností jako kytaru. Tahle kniha dobrá není… je skvělá,“ komentuje její vydání Jiří Suchý. Také Linkovu knihu doprovází bohatá fotografická příloha.

Kdo by se chtěl hudby aspoň vzdáleně přidržet, ale do životopisů se mu nechce, může sáhnout po prozaickém díle z pera Vratislava Brabence. Člen legendárních The Plastic People of the Universe, básník, spisovatel a zahradník příběh nazvaný Karlín – přístav napsal „jedné noci roku 1981 v šíleném období probíhající akce Asanace, po brutálním výslechu a následném pokusu o uklidnění se rumem“ a poprvé vydal v roce 1995.

Tentokrát však text vychází v dvojjazyčném provedení. O překlad do angličtiny se postaral Josef Vykydal z Toronta, Brabencovým čtenářům dobře známá postava. Vzdouvající se a klesající tok Vltavy, nespoutaná imaginace, karlínské hospody – lze to vyjádřit jinak než česky? Ptá se vyzývavě nakladatelská anotace. Posoudit to budete muset sami.

Příznivci zahraniční hudby mohou sáhnout po knize Jany Kománkové Klub 27, která nesleduje nikoho jiného, než partu „věčně mladých“ muzikantů, kteří vesměs tragicky zahynuli právě v semdadvaceti letech. Objevte osudy Jimiho Hendrixe, Jima Morrisona z The Doors, Amy Winehouse, Janis Joplin, Briana Jonese z Rolling Stones nebo Kurta Cobaina. Posledně jmenovaného i s jeho domovskou kapelou připomíná také publikace nazvaná Nirvana – Kompletní příběh.