Co nám nejpřehrávanější klipy říkají o stavu české scény

Dobrá věc se podařila. Videoklip Svaz českých bohémů od kapely Wohnout se po osmi letech od zveřejnění dostal k padesáti milionům zhlédnutí. Mezi nejsledovanějšími tuzemskými klipy paradoxně patří k důstojným kmetům.

Pro kapelu Wohnout je to nesporný úspěch, vždyť „otloukánek“, jak o písni hovoří její autor Matěj Homola, je pravděpodobně nejpřehrávanějším českým klipem vůbec. Přesně to říct nelze, jak si za chvíli povíme.

Mohli bychom na tomto místě vtipkovat, že nejpopulárnější písní se stane zrovna ta, kterou autor nemusí, leč to není nic neobvyklého. Když takový John Lennon zakládal kapelu, těžko by se nadál, že její nejslavnější pecky budou Yesterday, ve které nehraje, či Hey Jude, k níž Paula McCartneyho inspiroval parťákův rozvod a trauma, které to způsobilo jeho synovi.

To se stává. Pojďme se však podívat, jaké jiné klipy se u nás dočkaly desítek milionů zhlédnutí a co to o tuzemské hudební scéně říká.

YouTube, respektive jeho majitel Google bohužel nezveřejňuje oficiální žebříčky nejpřehrávanějších videí po jednotlivých zemích. Takže sice víme, že celosvětově historicky nejsledovanější je multimilardové Despacito Luise Fonsiho, do tuzemských vod se musíme ponořit skrze nějakou neoficiální hitparádu.

Seznam stovky nejoblíbenějších českých videí vygeneroval například web VideoAmigo. Ale je to tabulka čistě orientační.

Prokazatelně zde chybí třeba klip Bena Cristovaa & Cavaliera Těžký váhy z roku 2014, který má dnes 27 milion zhlédnutí nebo Cristovaovy ještě o dva roky starší Bomby s 24 miliony přehrání. Devět let starý klip Ewy Farné Monster High, Sebastianova Toulavá, několik úspěšných songů Kryštofa a koneckonců seznam nezvládl zaregistrovat ani postupně rostoucí úspěch Svazu českých bohémů, který přitom podle žebříčku Evropy 2 už v roce 2017 měl 23 milionů zhlédnutí.

Takže je to asi jako když naše vláda vymýšlí karanténní opatření nebo věštkyně hádá budoucnost z čajových lístků. Nicméně jakýsi obraz o stavu české hudby na YouTube seznam dává. 

Objevuje se tu samozřejmě Nafrněná, jež před pěti lety fenomenálně odstartovala pěveckou kariéru Barbory Polákové, chytlavý song V blbým věku od Xindla X i Mám v piči na lehátku od Horkýže Slíže. Důvod asi netřeba rozvádět.

Ale zjistítme tu také, že z klipů od Chinaski, které se přešvihly přes deset milionů, není žádný starší než z roku 2014. Hlavolam si od té doby připsal kolem 13 milionů zhlédnutí, zatímco kapelový rekord s 34 miliony drží slaďák Každý ráno z roku 2015.

Ano, té pecce nešlo po vydání desky Rockfield v říjnu 2014 uniknout. Ale jak si vysvětlit, že nabral tolik přehrání, jako by si ho úplně každý občan Česka pustil třikrát, zatímco písně jako Klára nebo 1. signální – nesporné hity své doby – paběrkují s nějakými třemi miliony?

Ten důvod se zdá být zjevný. Mladší ročníky to možná překvapí, ale YouTube tu s námi není odjakživa. Vznikl v roce 2005, na svůj vzestup musel chvíli čekat a do Česka stejně dorazil až o pár let později. Zmíněné dva songy z přelomu tisíciletí se tedy původně vysílaly jen postaru v televizích a na oficiální youtubový kanál kapely se dostaly až v roce 2009.

Dobře, ale za ty roky navíc by přece kdysi populární klipy měly urvat o to víc přehrání, ne? Zjevně ne. Zrovna Chinaski už patří k těm interpretům, jejichž fanoušci se dělí do několika navzájem nekompatibilních generací. A ten, komu učarovaly písně z bezpochyby přelomového alba Rockfield, nemusí na dozvuky první dekády tohoto století (o devadesátkách nemluvě) příliš slyšet.

Konkrétně v případě Chinaski to spolu s vyprodanými halami v posledních letech dokazuje, že se kapela vyšvihla do výšin dříve netušených. A pro českou scénu obecně to znamená neutuchající zájem současného publika, což je prostě dobrá zpráva. Byť přetavit úspěch z YouTube či Spotify v peníze je komplikované. Ale to by byl zase jiný příběh.