Modrý efekt i progresivní Petr Novák. Představuje se výběrovka Art Rock Line

Už od roku 2016 mapuje Supraphon tuzemskou rockovou hudbu od poloviny 60. let dál. Šesté výběrové dvojalbum mapuje československou artrockovou tvorbu let 1971–85.

Supraphon s deskou Art Rock Line 1971–1985 přišel šikovně koncem ledna, kdy se po předvánoční smršti mnoho nové muziky nevydává, takže se pečlivě sestavené dvojdesce může věnovat větší pozornost. Dojde tu na skladby nejslavnější sestavy Blue Effectu, Synkop 61 či C&K Vocalu a ze slovenské strany zní na desce Collegium Musicum nebo Fermata.

Podle Karla Deniše, který kompilaci sestavil, byl s art rockem jako žánrem vždy trochu problém. „Příznivci brilantní instrumentace, kompozičně a textově propojených monotematických alb i jejich občas až monstrózního scénického provedení jsou početní. Proti nim však stojí skoro stejně tolik vyznavačů drsné rockové energie, provokatérství zpívaných slov, strhující jednoduchosti a úlohy muziky jako revolučního kontrapunktu k mainstreamu,“ říká.

Třikrát Fedor Frešo

S Blue Effectem se posluchači samozřejmě mohli setkat už u dřívějších výběrů. Jenže zatímco třeba na bigbítové kompilaci z let 1967–69 figuroval jeho Slunečný hrob, na aktuálně vydaném albu znějí skladby V sobotu popoludní (1977), Hledám své vlastní já (1979) a Avignonské slečny z Prahy (1981). Znalci už vědí, že místo Vladimíra Mišíka v této sestavě zpívají Oldřich Veselý nebo Lešek Semelka. V kapele tehdy po boku Radima Hladíka hrál například baskytarista Fedor Frešo. A samozřejmě zásahem „zhůry“ se skupina jmenovala Modrý efekt.

Frešo, který hrál rovněž s kapelami Collegium Musicum (spolu s Mariánem Vargou) a Fermata (s Františkem Griglákem), je logicky jakýmsi pojítkem celého dvojalba. Obě slovenské kapely byly pro daný žánr zcela zásadní.

Ani Oldřich Veselý se však na Art Rock Line neobjevuje jen jako Hladíkův spoluhráč. Jeho hudba je tu zastoupená i v tvorbě Synkop 61, tedy ve skladbách Ptačí sonáta a Hůl v slunečních hodinách. A totéž vlastně jde říct o Otovi Petřinovi. Na něj kompilace pamatuje písní Balada o zemi, k níž napsal hudbu a již nahrál C&K Vocal, ale i jeho debutovým sólovým albem Super-robot. Z něj tu znějí písně Vnitřní svět tvých jantarových očí či Computer III. generace.

K tuzemské popové či rockové hudbě neodmyslitelně patří texty od velkých básníků. Nechybí ani zde v podobě hitu Doky, vlaky, hlad a boty od C&K Vocalu se slovy Josefa Kainara.

Olympic a jeho trilogie

Svou artrockovou polohu však v 70. a zkraje 80. let našli i hudebníci, kteří jsou spojovaní dokonce s počátky rokenrolu v Československu. Petr Novák, jenž s George and Beatovens začínal už v roce 1963 a později s Flamengem ohromoval s hity jako Já budu chodit po špičkách nebo Náhrobní kámen, je tu připomenutý koncepční deskou Kráska a zvíře z pětasedmdesátého. Dežo Ursiny s kapelou The Beatmen byl v polovině 60. let originální slovenskou odpovědí na Beatles. Na kompilaci sází perfektní progresivní rock v podobě skladeb Nové dieťa či Pristátie v marci.

No a do třetice Olympic, který si vždy hledal svoje místo v nových žánrech, zde má ukázky ze své albové trilogie Prázdniny na Zemi / Ulice / Laboratoř.

Tím výčet skladeb na dvojcédéčku nekončí, nejlepší bude si jej vyhledat a pustit. Pamětníci si můžou oživit doby minulé, ale možná ještě více poslouží zájemcům o historii české rockové hudby objevovat, což je ostatně neskrývaným záměrem celé edice, jejíž jednotlivé kusy jsou mimochodem do 7. února ve slevě. Fyzická edice se navíc chlubí bohatým bookletem s průvodním komentářem, profily zúčastněných interpretů i reprinty dobových obalů.