Na srdce jsou Poděbrady. A festival Soundtrack

Minulý týden žily Poděbrady nejen léčbou onemocnění srdce, ale též srdcovými filmy a hudbou, neboť se tu konal další ročník festivalu Soundtrack. Ročník takříkajíc náhradní, ale zase celý zdarma. A nakonec zdařilý.

Miro Žbirka na festivalu Soundtrack Poděbrady Foto: Tereza Slowiková

Už před lety jsem psal, že Soundtrack Poděbrady je festival z nejmilejších, protože má veskrze přátelskou atmosféru a zároveň atraktivní program kombinující filmy s muzikou. Přitom tu nemusíte zběsile přebíhat od pódia k pódiu jako na velkých hudebních festivalech, ani vstávat s kuropěním kvůli frontě na lístky do kina jako na filmových přehlídkách. Prostě pohoda.

Přitom to Soundtrack neměl a nemá lehké. Poslední dva covidové a vlastně náhradní ročníky mluví samy za sebe.

Zdarma a zdařile

Trochu problém prosadit se však měl festival i předtím. Opět hlavně tím, čím se odlišoval od velkých letních přehlídek. Nelákal na velká zahraniční jména hudebního světa. Kromě filmových skladatelů, ale ti cílí na fajnšmekry. Ani nenabízel premiéry očekávaných snímků. Samozřejmě hlavním bodem programu vždy byly filmy s živou hudbou, většinou orchestrální. A kdo takové těleso pod plátnem slyšel, ví, jaký ohromný zážitek to je. Jen se o tom těžko vypráví jiným… 

Prostě, Soundtrack musíte nejdřív zkusit, abyste mu mohli propadnout. Tahle zkušenost je jen velmi těžko přenositelná.

Čímž se vracíme k aktuálnímu ročníku, který z pochopitelných důvodů nedovezl ani zahraniční skladatele, ani neuvedl žádné zásadní novinky. Zato byl program pro všechny gratis a podle davů na kolonádě i pod pódii si to lidé nenechali ujít.

Vše vyvrcholilo v sobotu komponovaným vystoupením Best of Soundtrack. Filharmonie Hradec Králové a její hosté přehráli některé kousky z minulých ročníků – od úvodní hudby ze hry Kingdom Come: Deliverance po závěrečné písně z Roku ďábla. Diváci si užili ústřední znělku Tří oříšků pro Popelku i skladbu Kujme pikle ze Šíleně smutné princezny. A přítomný dav rozparádil i Martin Dejdar s ukázkami z Šakalích let.

Nejlepší byl Žbirka

Přesto tenhle „letem světem“ program poněkud bledl před úžasným vystoupením Mira Žbirky v pátek večer. Slovenský zpěvák v poslední době provedl pár obměn ve své doprovodné kapele a zdá se, že po lockdowny vynucené pauze to téhle partě hraje lépe než předtím. Zazněla logicky i filmová skladba Fair Play či duet Skúška snov s Katarínou Knechtovou, která se na stejném pódiu neméně skvěle předvedla předtím. Nejvíc však dramaturgii koncertu nakopla rocková Cesta zakázanou rýchlosťou, ještě navíc ve skvělé anglické verzi jako She’s Out Of Control.

Déšť se podařilo v sobotu zaříct a odvát i kapele Vesna, která postupně k menší scéně na opačné straně kolonády přilákala také slušný zástup posluchačů. Patricie Fuxová se svými spoluhráčkami se 7. října představí v pražské Malostranské besedě v rámci akustického turné k zatím poslední desce Anima. I podle poděbradského výkonu děvčat by to mohl být další dobrý zážitek.

Festival Soundtrack Poděbrady se tedy podařilo i v dalším složitém roce udržet. Příští rok by se měl konečně uskutečnit dlouho plánovaný plnohodnotný program s bondovkou Skyfall či Žbirkou tentokrát se symfonickým orchestrem. Nezbývá než srdcaři Michalu Dvořákovi a spol. držet palce.