Nejsem typ na streamy, ráda jsem přijala nabídku Art Parkingu, říká Monika Načeva

V holešovické tržnici se v pátek rozjel projekt Art Parking. Živé umění si lidé vychutnali z pohodlí svých aut. Prvním hudebním vystupujícím byla zpěvačka a herečka Monika Načeva, která zde představila písně ze svého nového alba Zdivočelí koně

Monika Načeva při prvním večeru projektu Art Parking. Foto: Jan Hromádko

Různá autokina už se rozjela naplno, ale divadlo a koncert před publikem sedícím ve vozech se zřejmě v Česku ještě v těchto dnech nekonala. S tímto krokem přišli až pořadatelé Art Parkingu. „Je to poprvé, co mluvím k autům, což je takové nezvyklé,“ řekla radní Prahy pro kulturu Hana Třeštíková, která nad akcí převzala záštitu. V úvodní den organizátoři nabídli nejdříve odpoledne Autospeciál od Bratří v tricku, kteří předvedli ukázky ze všech svých představení. Místo potlesku se po každém kousku ozvalo od publika radostné troubení.

Zvuk se do zhruba třiceti aut nesl buď pootevřenými okénky, nebo pomocí zapůjčených sluchátek, které sloužily po propojení se zařízením v autě jako přijímač. Občerstvení se dalo objednat pomocí sms zprávy. Uvolněná atmosféra za svitu slunce se přenesla za skla vozů. Na lidech bylo vidět, že vnímat kulturu naživo po delší době je těší. Každý rád několik stovek za vstupenku zaplatil.

Večerní program pak obstarala Monika Načeva. „Nabídku jsem přijala hned bez rozmýšlení, protože si myslím, že to je super nápad. I když je to pro mě trochu experiment. Je to dobře vymyšlené, pódium je dost vysoké a auta do účka a v rozestupech, takže každý vidí. Jsem zvědavá, jaký budou mít v autech zvuk,“ řekla pro Planetu Hudba Načeva ještě před vystoupením. Zvuk pravda ze začátku nebyl nejčistší, lepší bylo otevřít okénka. Ale po chvíli se vše zlepšilo.

Monika Načeva a její publikum. Foto: Jan Hromádko

Legendární zpěvačka přiznala, že je rozdíl, když vidí do aut s vědomím, že tam jsou lidé, než kdyby přenášela jen koncert ze zkušebny. „Tam bychom byli sami bez diváků a ta představa, že jsou někde doma a dívají se, je pro mě těžká. Ani mě nenapadlo streamovat, nejsem takový typ,“ dodala.

Na pódium přišla Načeva se slovy: „Troubit nemusíte.“ Téměř hodinu pak publiku v automobilech hrála převážně písně z nového alba Zdivočelí koně. A skutečně, mezi písněmi zněl z vozů potlesk. Bylo vidět, že lidé se občas koukali do mobilů, jindy si zase povídali, protože tím vlastně nikoho kolem nerušili, ale vesměs si užívali koncert, který se tváří v tvář nějaký ten týden nekonal. 

Publikum v rámci Art Parkingu může troubit nebo tleskat pootevřenými okýnky. Foto: Jan Hromádko

Zmíněnou desku měla právě na klasickém koncertě Monika Načeva pokřtít během týdne, což se kvůli epidemii koronaviru nestalo. „Určitě ale chci křest do konce června udělat, i kdyby to mělo být jen pro padesát lidí. I kdyby to mělo být u mě v pokoji. Pozvu tolik lidí, kolik budu moct,“ uvedla s tím, že deska už je asi měsíc natočená a příští týden by mělo dojít i k její samotné výrobě.

Celé album se jmenuje podle básně Pavla Zajíčka a i tato zhudebnělá poezie v pátek v tržnici zazněla. Načeva si ale zvolila díla i dalších básníků, kteří měli u nás v rozmezí 50. až 80. let těžký život. „Vybrala jsem básníky, kteří buď museli emigrovat nebo byli zavíraní anebo museli psát do šuplíku. Jsou to třeba Ivan Martin Jirous nebo jeho první žena Věra Jirousová, u níž málokdo ví, že psala básně. Ale i Václav Hrabě. Chtěla bych představit jejich tvorbu,“ zmínila Načeva.

Ta některé koncerty přeložila z jara na podzim a zimu. V listopadu jí ale má čekat také poslední série koncertů s Lenkou Dusilovou a Ivou Bittovou. „To jsou akce třeba pro tisíc lidí, tak snad už to bude dobré. Pevně doufám,“ uzavřela Načeva.