Neky a Meky bavili lidi z mrakodrapu a Mňága sklidila aplaus jako Brno

Mňága a Žďorp se na svém online turné zastavila v Brně, kde streamovala z budovy Šumavská Tower. Jako hosta si tentokrát pozvala Mira Žbirku. A protože zvuk se nesl nejenom do domácích počítačů, ale i do okolí, přivábila hudba fanoušky také ven.

Miro Žbirka byl toho dne poněkud málomluvný, až na mikrofon během přenosu přiznal, že trochu trpí na závratě. A ono se není čemu divit. Pár desítek metrů nad povrchem země, výš než blízko stojící jeřáb, z toho by se zamotala hlava leckomu. I na rozestavěné brněnské výškové budově však Mňága a Žďorp stojí nohama pevně na zemi a dvě hodiny trvající stream si kromě diváků doma užívají i přítomní novináři a hlavně pár desítek lidí dole v přilehlém parku.

Petr Fiala nás přichází vyzvednout k závoře a já na adresu jeho outfitu v podobě reflexní vesty a přilby žertuju, jestli si po letech zase nepřipadá jako dělník. „To ani ne,“ odtuší. Mezitím fasujeme stejné propriety, protože málo naplat – sobotní koncert se koná na stavbě a předpisy jsou předpisy.

Vše pro kamery

Výtah nás rychle vynáší do osmnáctého patra budovy Šumavská Tower, kde má kapela zázemí a catering a odkud bude po setmění do okolí blýskat světelná show. O poschodí výš už je nachystaná hudební aparatura – ostatně zvukovou zkoušku si okolí užilo už před chvílí – a můžeme se rozhlédnout po sluncem zalitém Brně.

Už v tuhle chvíli víme, že tenhle stream bude specifický. Mňága je na svém online turné a kromě koncertů ve zkušebně na pár „spešlů“ zvolila i netypická místa. A fanoušci už předem avizovali, že se v Brně sejdou, aby si kapelu mohli poslechnout konečně taky naživo. Proto z okrajů nedostavěného patra míří dolů pár reproduktorů, aby si na své přišli nejen diváci streamu, ale i ti, kdo přišli na místo.

Následuje zkouška pro kamery Mall.tv. „A že bychom začali ve vestách, a sundali si je až při streamu?“ vymýšlí kapela, která nikdy nejde pro fór daleko. „Ale hlavně si je nezapomeňte sundat!“ děsí se produkce.

Další pokyny přicházejí pro všechny ostatní: „Hlavně nám nelezte sem a sem taky ne… Pokud možno vůbec nepoužívejte data, ať se nám neseká přenos… Věci si dejte radši dolů, ať nám tu nic nelítá…“ Že nemáme spadnout se rozumí samo sebou, takže to nikdo radši ani nezmiňuje. Nedosti na tom, že v části Brna neteče voda a před chvílí v kopcích okolo cosi blaflo a zadýmilo. To nejvíc vyděsilo přítomný štáb České televize, který se bál, že bude kvůli požáru z koncertu odvolaný.

Neky: Do pěti let jsem nemluvil

No a pak se po sedmé večerní začne: Vteřiny věčnosti, Hodinový hotel, Rodné lány nebo „první lekce populismu“ v podobě písně Den, kdy v Brně hrála ABBA. „Můžete i tleskat, není to zatím zakázaný,“ hlásá Fiala a skutečně se kromě skromného aplausu ze střechy ozývá potlesk i zezdola. A čím dál vetší, jak se pod budovou srocuje více a více lidí. Užít si muziku jinak než přes obrazovku počítače nebo čelní okno auta.

Když se ke kapele připojí Miro Žbirka se svým dvorním kytaristou Honzou Ponocným, zazní hity jako 22 dní, Možno sa ti zdá nebo mňágovská skladba Salám banán, kde se Meky snaží zpívat taky. Ale hlavně přichází ke slovu baskytarista Petr Nekuža, řečený Neky, a ujímá se svěřené role moderátora: „Jezdíte s kapelou někdy přes Rožnov? Donesl jsem ti jako dárek fotoknihu Kouzelné Beskydy. Říkal jsem, že zpíváš o vůni jabloní, tak máš určitě vztah k rostlinám…“ Zpoza kamer se ozve hurónský smích. „Právě jsi pobavil Katku,“ komentuje to Žbirka. „Nevím, proč mě určili za moderátora, vzhledem k tomu, že jsem do pěti let nemluvil,“ říká ještě Nekuža.

Ale i frontman hýří vtipem. „Je to příjemný pocit být členem skupiny Mňága a Žďorp,“ usmívá se Žbirka. „Ale ty to máš jako střídavou péči. Jen na tři písničky, a pak můžeš jít a nechat nás, ať se přebalíme sami,“ kontruje Fiala.

Pořád odněkud něco hrálo

„Je to super. Chodila jsem dneska po Brně a slyším, že odněkud něco pořád hraje. Tak jsem to konečně objevila. Najednou mám pocit, že zas bude normální život,“ přiznává jedna z posluchaček zezdola. „Mňága je skvělá kapela, nejradši mám písničku Měsíc,“ říká mladík s kelímkem piva. „Vzdušnou čarou sto metrů do klubu Alterna, sto metrů do klubu Sono a oni hráli na stavbě! Byl jsem až do konce. Díky, Mňágo!“ zhodnotil to po přenosu jeden z místních fanoušků na Facebooku.

Když potom z místa konání odjíždíme, míjíme hloučky odcházejících lidí. Skutečných, živých lidí, kteří jdou ze skutečného živého koncertu, který sice nemohli přímo vidět, ale zjevně si ho o to víc užili. Takový drobný náhled na to, jak to zas jednou bude vypadat. Už aby to bylo.