Antikvartet je i bez Dušana Vančury na pódiu pořád skvělý

Festival Prázdniny v Telči se o víkendu přehoupl do své druhé poloviny. Nedělní program patřil Antikvartetu a Pavlu Žalmanovi Lohonkovi. Přes původní slejvák nakonec na samotné koncerty nepršelo a hudebníci tak museli soupeřit jen s kostelními zvony.

Antikvartet Dušana Vančury Foto: Prázdniny v Telči

Proč to nepřiznat. Původně jsem ze zjevných důvodů mířil primárně na vystoupení Antikvartetu Dušana Vančury a následující hlavní koncert Žalmana a spol. jsem měl v úmyslu ochutnat a případně opustit. Letošní pětasedmdesátník a jeho parta ovšem od úvodní interpretace Segerovy protiválečné hymny Turn! Turn! Turn po závěrečný hit Zpátky do lesů nakládali natolik dobře, že odejít prostě nešlo. Kromě vokálních a instrumentálních výkonů napomáhal i vnitrokapelní humor, který se nebývale úspěšně přenášel do publika. Prostě zážitek.

Nicméně skutečně zásadní bylo zjištění, jak funguje Antikvartet Dušana Vančury bez svého zakladatele, který loni v dubnu zemřel. Vančurovi sice bylo úctyhodných 82 let, ale rozhodně nebyl na odpočinku. Právě s Antikvartetem obnoveným po padesáti letech v roce 2013 ještě stihl natočit poslední desku, která vyšla posmrtně. A koncert na nádvoří telčského zámku ostatně začínal písní Desatero, tedy českou verzí spirituálu I’m Free s posledním Vančurovým textem.

Takže rozhodně nešlo jenom o vzpomínání. Antivkartet samozřejmě vystupuje v obměněné sestavě. Zuzanu Vančurovou a Magdalenu Jungwirthovou nově doplňují Tomáš Vávra, úspěšný i v muzikálech, a Jiří Mašek, který funguje třeba jako zvukař Karla Plíhala. Většinu repertoáru však samozřejmě tvoří Vančurova tvorba, ať už celé písně nebo jeho texty na spirituály a jiné melodie. Snad s jedinou výjimkou – píseň Twelve Gates zněla anglicky. Jak s humorem říkala jeho žena, Vančurovi prý vadilo, že ji dokázal přetextovat jen jako Pět bran, a působilo to tedy, jako by neuměl počítat.

Hudebníci se popasovali i s dvěma a capella písněmi, které přišly na program zrovna ve chvíli, kdy začaly asi na deset minut odbíjet kostelní zvony. A to chce nějakého soustředění. Samozřejmě nechyběla ani smršť hitů proslavených Spirituál kvintetem. Takže zaplněné nádvoří si mohlo zplna hrdla zazpívat Až se k nám právo vrátí, Žízeň i Mlýnský kámen.

Je tedy zjevné, že současný Antikvartet se ani bez Dušana Vančury neztratí a odkaz svého zakladatele nese se ctí.

Příjemným závěrem večera bylo následující koncertní nokturno už v interiérech nedalekého Paneského dvora. Duo Groovey nabídlo komorní revival Simona a Garfunkela. Kdo někdy zkoušel zpívat spletité vokály slavné americké dvojice, musel ocenit um Adama Kubáta a Pavla Křiváka. Stejně jako instrumentaci jen se dvěma kytarami, tedy spíše tak, jak ty písně zněly před více než půlstoletím na ranných koncertech, než jak se proslavily na studiových nahrávkách. A fungovalo to jako skvělá tečka.

Prázdniny v Telči pokračují až do 15. srpna koncerty Tata Bojs, Mňágy a Žďorp, Michala Pavlíčka nebo Ivana Hlase.