Boba Dylana inspiroval i zpěvák, který zabil dva lidi

K pondělním osmdesátinám legendárního písničkáře připravila Česká televize několik pořadů. Americký dokument Hudba, která ovlivnila Boba Dylana, jejž odvysílá ČT art ve čtvrtek od 22.25 hodin, patří k těm objevným.

Pro zběžného fanouška, který ve filmu o Dylanovi potřebuje slyšet jeho největší hity, ten snímek nebude ten pravý. Písničkářova vlastní tvorba tu totiž nezazní vůbec, zato dojde na prastaré folkové, country i bluesové fláky. Ta necelá hodina vysílacího času je poučná. Ale je potřeba ji sledovat pozorně.  

O tom, koho všeho ovlivnil Bob Dylan se popsaly stohy papíru. Režisér Stephen Gammond se naopak zaobírá muzikanty, z nichž někteří jsou dnes v podstatě zapomenutí. Bez jejich tvorby by však Dylan nebyl tím, čím je.

Za hvězdou do blázince

Jistě, znějí tu jména jako Pete Seeger a z oblasti country třeba Hank Williams nebo Johnny Cash. Ale pak jsou tu zmiňovaní staří bluesmani, kteří začátkem šedesátých let v New Yorku vystoupili ze zapomnění a shodou okolností byl Dylan u toho.

Nebo folková superstar své doby Woody Guthrie, s jehož nahrávkami se mladý písničkář seznámil ještě v rodné Minnesotě, a později Guthrieho navštívil i v psychiatrické léčebně, kde dožíval stižen Huntingtonovou chorobou. „Prožil krátký tvůrčí život, písničky začal skládat jako čerstvý dvacátník. Když mu bylo čtyřicet, oznámili mu, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Z léčebny se dostával jen občas o víkendech, aby mohl navštívit rodinu,“ vzpomínal na Guthrieho jeho souputník Seeger.

Nebo Blind Willie McTell, jemuž Dylan o mnoho let později věnoval stejnojmennou píseň, v níž opakuje, že nikdo nezpíval blues jako on. Lidé si Blind Willieho potom začali dohledávat a mnozí překvapivě zjistili, že mají co do činění se zpěvákem ne nepodobným třeba Royi Orbisonovi.

Úkaz jménem Leadbelly

První vážný kontakt s hudbou však Bob Dylan prodělal ještě doma, kdy snad po obřadu bar micva jako dárek dostal set šelakových desek Leadbellyho. Což byl fenomenální muzikant, který dvakrát seděl za zabití, byť v sebeobraně. Z vězení v Louisianě ho vyreklamoval muzikolog John Lomax, jenž po celých Státech sbíral lidové písně pro Knihovnu Kongresu. Na Leadbellyho ho odkázali, protože prý v hlavě nosil celý repertoár. 

Tyhle a další mnohdy dnes pozapomenutá jména, stejně jako jejich skladby před divákem defilují a pomáhají mu utvořit obraz muziky, která formovala mladého Boba Dylana. Mimoděk se také dozvídáme, jak se lidová folková hudba (často s kořeny ještě v Anglii) po Spojených státech šířila. V Appalačském pohoří, kde dlouho neměli elektřinu, jen neustálým přehráváním na živé nástroje, jinde třeba pomocí vinylové antologie Harryho Smithe.

Jak už bylo řečeno, tenhle dokument se zjevně nedá sledovat při mytí nádobí. Pro posluchače, kteří by rádi odhalili kořeny Dylanovy tvorby a sami se přiučili, je to však cenný pořad.

Dokument Martina Scorseseho No Direction Home vysílala Česká televize v pondělí a je k vidění v archivu iVysílání.