Hlavní roli v dokumentu hraje stařičká basa Dědka Šindeláře

ČT Art v pátek ve 20.40 hodin odvysílá dokument Můj táta Dědek. Jak už název napovídá, zabývat se bude osobností Jiřího „Dědka“ Šindeláře, baskytaristy a spoluzakladatele kapely Katapult. A je… jiný.

Dokument dal dohromady Šindelářův syn Michal, proto ta lehce návodná hříčka v jeho názvu. A Michal Šindelář měl při přípravě filmu několikrát šťastnou ruku.

První výhodou je dramaturgické pojetí, kdy se nejedná o klasický životopisný snímek, ve kterém by se chronologicky – od kolébky po hrob – sledoval osud dané osobnosti. Šindelář mladší se totiž v roce 2019 k desátému výročí otcova odchodu rozhodl nahrát desku a uspořádat koncert. Obojí k jeho poctě.

Takže spíš sledujeme vznik nahrávky a úryvky ze studia či vzpomínkového koncertu v rámci plzeňského festivalu Živá ulice. To je oproti jiným dokumentům dost osvěžující.

Za druhé Michal Šindelář, sám hudebník, pozval ke spolupráci otcovy kolegy mnoha generací. Jednak skutečné hvězdy, jako jsou Milan Broum z Olympiku nebo Milan Špalek z Kabátu. Ale potom i skvělé hráče z mladší generace. Baskytaristu Wojttecha Říhu (Blue Effect, Vanua2) nebo bubeníka Lukáše Pavlíka z Chinaski. Každý z basáků dostal, nebo si vybral jednu z písniček, které Dědek s Katapultem hrával.

Michal Šindelář sám se zmíněnou kapelou na bicí hrál, a to dokonce od svých třinácti. Možná proto se v dokumentu z jinošské lásky k téhle skupině vyznává a na bicí si zahraje také David Koller, který moc dobře ví, jaké to je mít v kapele syna. (Čtěte rozhovor s Kollerem: Z každé estébácké sledovačky by šel udělat videoklip.)

A je ta basa na prodej?

Vlastně nejvíc zaujalo, že se během těch padesáti minut (až na archivní záběry z koncerů a klipů) ve filmu vůbec neobjevuje dosavadní tvář Katapultu, tedy kytarista Olda Říha. Může to vyvolávat otázky, jaké jsou mezi ním a Šindelářem mladším asi vztahy, ale není v možnostech tohoto textu na ně odpovědět.

A vlastně je to jedno, protože hlavní roli si pro sebe ve filmu uzmul někdo jiný. Starý Fender Precision Bass Dědka Šindeláře, který se jeho syn chytře rozhodl poskytnout všem hostujícím basákům na nahrávku. Tím je zachovaná kontinuita, ale také je znát, že je to prostě dobrý nástroj, se kterým se zkušení hráči vyloženě mazlí a on v jejich rukou jednoduše ožívá. A Wojttech Říha to nakonec říká na rovinu: „Všichni jsme se po nahrávání ptali, jestli ta basa není na prodej.“

Pohled na hudbu a život Jiřího Šindeláře se tu prostě podává jiným a docela neotřelým způsobem. A poslední pozitivum, které dokument přináší? Doprovodní muzikanti na plzeňském koncertu svým umem povyšují onen pověstný „jednoduchý tříakordový bigbít“ Katapultu na ještě mnohem zajímavější hudbu.

Dokument můžete vidět také v iVysílání České televize.