Kollerův koncert na vinici přebil i romantické výhledy

Když ve 22.05 slezl David Koller z pódia, tančilo se i na VIP verandě a byla jednoduše cítit úlevná radost. Nejen, že uprostřed vinic netřeba příliš řešit policejní hodinu, ale že se prostě hraje. Emoce, kterou teď budeme zažívat často.

Jako druhý přídavek zazněl hit Lucie Troubit na trumpety by se nám líbilo v sexy funkové úpravě a část publika, která už se sunula k autům zaparkovaným kus cesty od vinařského areálu, ještě narychlo dobíhala zpátky.

Ti, co zůstali, byli odměnění pravým muzikantským pornem v podobě dlouhých  a mnohdy výbušných sól všech doprovodných instrumentalistů. Matěj Belko na klávesy předvedl rozhodně víc než „hrabátko“ známé z jeho pořadu Kumšt, Marek Minárik se u basy držel minimalismu a své si řekli i bubeník Adam Koller a perkusionista Vít Halška. 

Koller v neděli ve známém vinařství Sonberk v Popicích zahájil nejen vlastní šňůru po vinicích, ale také zdejší Sonberské kulturní léto, kdy v areálu během prázdnin vystoupí ještě Pokáč, Ivan Hlas Trio, Tomáš Klus, Mig 21, Anna K nebo Thom Artway. 

Muzikanti, pořadatelé a další, kteří v tomhle byznysu mají peníze, to uslyší neradi, ale pocovidové koncerty s velkými rozestupy jsou hlavně pro starší a lenošivé super zážitek. 

Koller před koncertem v rozhovoru vtipkoval o „rozestupech dvě hlavy vinné révy“. To se samozřejmě nedělo, ale vydlážděné nádvoří pod budovou vinařství zaplnil volně se vlnící dav, kde se dalo svobodně projít pro pití, na toaletu a v průběhu koncertu klidně i pod pódium. Což by normálně značilo nezájem o koncert… tady však bylo samozřejmě vyprodáno. 

A publikum se sklenkou v ruce se dostatečně vynadívalo na zvlněné kopce v okolí, architektonicky ceněnou budovu vinařství i balón, který kolem sedmé mířil od Pavlova snad k Břeclavi a dával sluncem zalité scenérii ráz Lhotákovy malby. Takže se předskokance Tereze Balonové dostalo dostatečné a Kollerovi potom plné pozornosti. 

Přes půldruhé hodiny dlouhý koncert nabídl víc než běžný festivalový set, takže kromě hitů sólových i od Lucie došlo na písně sice dobré, ale někdy až příliš dlouhé. Když po řízné Vona říká jó došlo na zdánlivě nekonečnou Až ti řeknu já, chtělo to hodně fanouškovské oddanosti. 

Jinak se však hrálo na výbornou. Píseň Jenom klín dáváš dospěla do závěrečné jazzové pasáže doprovázené tlumenou basou a trianglem. Věru netypický nástroj na rockovém koncertu! Žádný city začal Koller zpívat jen s klavírem, což byla uprostřed všeho toho nařvaného bigbítu vítaná změna, a song plynule přešel do skladby Tereza. 

Šrouby do hlavy zvládla kapela odehrát zcela bez typického synťákového riffu, který se každému fandovi Lucie už dávno vryl do mozku, Belko doplnil Michala Pelanta ve hře na kytaru a možná i díky tomu to tak bezchybně zařezávalo. Kollerův věrný sólový kytarista se potom perfektně předvedl rovněž v Nic není nastálo, kde se navíc ještě povedlo už zdánlivě do konce písně skvěle rozezpívat dav. 

Zaznamenáníhodná byla jistě i živá premiéra singlu My se vám ozveme. Těžce synťákový moderní zvuk představuje něco úplně jiného, než na co jsme hudebně od Kollera zvyklí. Téma profízlované společnosti je mu však zjevně blízké.

Jak se sluší a patří, následovala smršť hitů – Recidiva, Chci zas v tobě spát, Černí andělé a Konec nočních toulek jako první přídavek. 

Pro Kollera i Balonovou to byl první koncert po mnohaměsíční přestávce. V případě zpěváka a bubeníka okořeněný páteční svatbou. U písničkářky, která se na koncertech doprovází jen s kytarou zapojenou do looperu, navíc úspěšně složenou maturitou. 

V obou případech bylo znát, že návrat na pódia je radost a požehnání.