Květy na temné i jemné desce zdůrazňují potřebu komunikace

Brněnská alternativní skupina Květy vydává devátou řadovou desku s názvem Květy, Květy. Ta má symbolizovat dvě dekády jejich kariéry, dvě entity, které spolu komunikují, a dvakrát dvacet let je lídrovi skupiny. Kapela zde také více experimentuje.

Jednatřicet let od sametové revoluce vydává kapela Květy novou desku Květy, Květy. Skupina pro ČTK vysvětlila, že 17. listopad je pro ní symbolický. „Za jeden z důvodů, proč mít rád současnost, ve které nyní žijí, považují fakt, že kapela s takovým stylem, zvukem, texty a zpěvákem by před třiceti lety desku pravděpodobně vydat nemohla,“ uvedl zpěvák a textař Martin E. Kyšperský.

Na albu Květy, Květy se nachází jedenáct skladeb, které dohromady tvoří komplexní celek, ale každá píseň je de facto úplně jiná. Úvodní píseň Do tmy v posluchači navodí dojem, že ho čeká temná, silná a až depresivní deska. Vždyť se zde zpívá: „Řítíme se do tmy, a naše motory hoří, a už to nejde vzít zpátky, a nebo jen já nevím, který tlačítko mám zmáčknout a co s ním?“ Depresivní naladění se však naštěstí po pár skladbách nepotvrdí. Tvrdit ovšem o albu Květy, Květy, že je nabité pozitivní energií a nutí člověka k tanci, také úplně nejde.

V průběhu celé desky se Kyšperský posluchačům, podobně jako na předchozích deskách, otevírá ohledně spousty věcí, které se mu v životě udály. Pozoruhodně experimentální singl Robot je zřejmě o jeho nenaplněné lásce a zlomeném srdci a budí dojem, že tato etapa Kyšperského života nebyla úplně radostná. Naopak píseň Koňýku je nádhernou citlivou a jemnou záležitostí, která upřímně rozněžní i tu nejcyničtější duši. Na skladbě Uši zase Květy krásně dokazují, jak barvitě si umí hrát s mateřským jazykem. Uši jsou navíc geniálně rytmické a budou úplně ideální skladbou na roztleskání a rozhoupání publika na koncertech. Tedy, až se nějaké po uklidnění pandemie koronaviru uskuteční.

Napříč celou deskou se nám tak Květy snaží říct, jak důležitá je komunikace. Album je o velké touze a izolaci, kterou zažil v posledních měsících aspoň trochu každý z nás. Jenže podle autora textů Kyšperského tu problémy v komunikaci byly ještě dříve, než pandemie koronaviru. I když je doba těžká a spousta věcí se bortí, podle Květů je kvalitní mezi lidská komunikace a vztahy tím nejcennějším, co máme. Ať se to může zdát jako sebevětší klišé, nutno uznat, že má brněnská kapela pravdu.