Návrat legend polil Helloweeny živou vodou

Powermetalová kapela Helloween chytla nový dech. Málokdo by čekal, že po sedmatřiceti letech na scéně bude působit svěžím dojmem, přesto se jí to podařilo. Její album Helloween potěší skalní fanoušky, rozhodně však neurazí ani příležitostné posluchače.

Helloween si od alba slibovali velké věci, ostatně na něm nastoupili v plné síle, včetně ostřílených legend jako je Kai Hansen nebo Michael Kiske, kteří se vrátili poté, co si dali od kapely dlouhou pauzu. Skalní fanoušci, kteří si pamatují původní tvorbu skupiny, tak čekali, že by po hubených letech mohli dostat pořádnou nálož poctivého powermetalu. A Helloweeni je nezklamali.

Návrat ke kořenům

Hansem s Kiskem se k Helloween připojili už v nedávnému koncertnímu projektu Pumpkins United a je jedině dobře, že se rozhodli s kapelou spolupracovat i na aktuálním albu. Kiskeho hlas totiž působí jako zjevení a perfektně doplnil dalšího zpěváka Andiho Derise. Jejich spolupráce tak místy až pohladí na duši nejednoho fanouška legendární kapely, která zažila nejslavnější léta v minulém století. 

Právě k těm se německá skupina vrací v úvodních písničkách. Zejména Out of the Glory je naprosto parádním návratem ke kořenům, ze kterého sálá energie i přesto, že většině členům kapely už táhne na šedesát. Podobně je na tom i následující Fear of the Fallen, kde zejména Kiske ždíme ze svého hlasu to nejlepší. 

Mezihra nudí

Přestože je na albu řada výborných songů, vyskytnou se i pasáže, které mírně řečeno hrají na jistotu nebo působí dokonce zbytečně. Konkrétně třeba mezihra Orbit, která má pouze minutu, většina lidí ji však už po chvilce přeskočí. 

Hned za ní však přichází laskomina, kterou si Helloween nechali téměř na konec. Song Skyfall je dvanáctiminutový opus magnum, na němž se vyřádil především Kai Hansen. Kromě kytarové magie předvedl i svůj pěvecký talent, a přestože písnička může ve finálních minutách působit možná až těžkopádně, jde o velice povedený zářez hardrockové legendy.

Překvapili i fanoušky

Album celkově působí jako zjevení, byť se nevyhne menším pádům do šedi. Nutno však zdůraznit, že takových případů je opravdu jen poskrovnu. Helloweeni tak zvládnou překvapit i vlastní fanoušky, kteří v podobný úspěch možná ani nedoufali. Kapela za to do velké míry vděčí Kiskemu, jenž působí jako by nikdy nezestárl. Zpěvákův hlas je totiž pro Helloweeny živou vodou a těžko říct, jak by bez něj album vypadalo.