Rise Against u fanoušků obstojí, revoluce se však stále nekoná

Americká punk rocková kapela Rise Against dokazuje, že jí nedochází dech ani po téměř dvaceti letech od založení. Ústřední myšlenka alba Nowhere Generation, tedy otázka, co přenecháme dětem, je v podání zpěváka Tima McIlratha jako vždy úderná a pořádně hlasitá.

Věk nezastavíme a vědí to i členové kapely Rise Against. Většinou už překročili čtyřicítku a vychovávají děti, což je pravděpodobně motivovalo k vytvoření desky Nowhere Generation. Na ní se i z pohledu rodičů zaměřují na otázku, co potomkům přenecháme, konkrétně v jakém stavu zdědí naší planetu. Právě tento motiv provází všechny nové songy. Deska je tradičně zahraná ve vysokém tempu, většina písniček má pekelné riffy a zběsilé bicí. Prostě všechno, co fanoušci Rise Against tolik zbožňují.

Krátký návrat k akustice

Zmiňované atributy se projeví hned v našlapaném otvíráku Numbers, který posluchače napumpuje energií i díky zběsilému tempu. Rise Against už svým jménem vyzývají k revoluci, a to se přesně odráží v úvodním songu alba, kde frontman Tim McIlrath vášnivě burcuje, že „oni mají moc, ale my máme čísla“. A nejde jen o volání do větru,  jelikož skupina za dvacet let působení nabrala nemalé množství fanoušků, kteří to vidí podobně. 

Výrazným songem je i Sooner or Later, kde se kapela vrací ke svému častému tématu environmentálním změnám. Začátek překvapí lehkou syntetikou, která je pro Rise Against poměrně nezvyklá, následně se však rozjede kytara a bicí a rázem jsme doma. McIlrath v písničce spílá vládám, že nedělají nic pro to, aby se co nejvíc zbrzdilo globální oteplování. Samozřejmě nejde o žádný pomalý lament, McIlrath je opět pořádně slyšet, tentokrát však ve smutném až depresivním nádechu.

Rise Against mají ve zvyku prokládat své elektrické nástroje akustickými a nejinak tomu je i v případě písničky Forfeit, kde dominuje především kytara, v několika okamžicích se překvapivě přidá lehce i piano. Jde o jediný pomalý song, který na albu takříkajíc vybočuje z řady. Ale rozhodně to není na škodu. Forfeit se kromě akustických nástrojů opírá o silný a emotivní text, což dotváří baladu s mírně optimistickým nádechem.

Chybí experimenty

Album Nowhere Generation je pro kapelu dalším úspěšným zářezem na pažbě a rozhodně lze říct, že potěší většinu fanoušků. Jenže stačí to? Rise Against se v zajetých kolejích vyhýbají experimentům, jejich revoluci tak paradoxně trochu chybí nový náboj.

Na druhou stranu stále jde o nadprůměrný počin s vyrovnanými songy a chytlavými a především údernými texty, které mají hlavu a patu, což bohužel mnohé současné produkci stále častěji chybí.