Šťastnější, než kdy předtím? Billie Elish možná ano, ale co posluchač?

Za nejočekávanějším popovým albem roku Happier Than Ever stojí teprve devatenáctiletá Billie Eilish. Její jméno znají desítky milionů teenagerů. Podařilo se jí však přiblížit strasti náctiletých i staršímu hudebnímu publiku?

Už když v roce 2015 na první pohled křehká blondýnka Billie Eilish vypustila do světa singl Ocean Eyes, shodlo se mnoho hudebních kritiků, že o téhle zpěvačce ještě uslyšíme. A nemýlili se. Dnes je jí devatenáct a dokázala dobýt žebříčky hitparád, na kontě má sedm cen Grammy, přes 160 nominací v dalších hudebních cenách, objevila se na obálce Vogue, její koncert v pražské O2 areně se vyprodal za čtyři minuty a také jako nejmladší umělkyně nazpívala titulní píseň k nové bondovce No Time To Die.

Dalo se tak očekávat, že její druhá deska Happier Than Ever bude podobnou peckou jako její dva roky staré debutové album When We All Fall Asleep, Where Do We Go?, které na cenách Grammy vyzobalo vítězství ve třech kategoriích. Jak tedy Billie na svůj předchozí úspěch navázala?

Masy teenagerů i dospělých 

Na novém albu nám naservíruje celkem šestnáct skladeb, které jsou podobně lazené do temnějších popových vln, což je její specifikum. Na nové desce je však znát, že kalifornská pop star stárne. Což sama naznačuje už v úvodní skladbě Getting Older a možná je to v jejích devatenácti lehce úsměvné, ale je tomu skutečně tak. Minimálně po hlasové stránce musí každý, kdo slyšel její předchozí tvorbu, uznat, že Billie zraje jako víno a její hlasové polohy jsou uchu velmi lahodící. A to namátkově v písních My Future, Billie Bossa Nova či Overheated.

Zpěvačka nikdy neměla problém do písní vkládat své chmury, bolesti, ale i drsné rozchody a milostné trable. A právě tím k sobě možná přitahuje miliony posluchačů. Každý z nás – a mnoho z nás docela často – se necítí úplně šťastně a spokojeně bez ohledu na věk. Proto může hudba Billie Eilish oslovit masy teenagerů, kteří si lížou své první rány, ale i ty starší, kteří životních bolístek a mrzení zažili mnohem víc. 

Husí kůže až do morku kostí

Ale nenechte se zmást, nejde jen o možná úsměvná trápení náctileté slečny, která si skrze hudbu vylévá srdíčko. Když se člověk zaměří na texty, dost možná ho zamrazí z toho, co uslyší. V Everybody Dies zpěvačka přibližuje, že má talent vidět svět dětskýma očima, ale že stejně přemýšlí, proč všichni umírají a kdy to bude ona. V singlu Not My Responsibility se zamýšlí nad věčným bodyshamingem, tedy nad tím, proč miliony lidí řeší, jaké má tělo, jak se obléká. A přiznává: „stále cítím všechny pohledy, nesouhlasy, ale nedovedu odvrátit tvář a oddychnout si“.

Pomyslnou a velmi hořkou třešničkou na dortu je téměř v závěru alba píseň Your Power, v níž Billie otevírá ožehavé téma moci a jak ji v zábavním průmyslu starší muži vůči výrazně mladším dívkám zneužívají. Your Power dokáže přivodit tak silnou husí kůži, že vámi prostoupí až na dřeň. A na chvíli máte pocit, jako byste zažili vše s Billie. Nebo snad ona s vámi?

Album Happier Than Ever je velmi niterným vhledem do světa a myšlenek asi nejvýraznější ikony současného popu. Nejedná se však rozhodně o povrchní a na první poslech rádiové pecky, ale o songy s hlubším kontextem a silným hlasovým základem, který není třeba doplňovat čímkoliv dalším. Osobně se domnívám, že Billie Eilish se podařilo stvořit nadčasovou desku, do které se posluchači vcítí i za dvacet nebo třicet let.