Svět se zbláznil a oni s ním. A tak vkusně propojují rap a dechy

Živé nástroje v hip hopu jsou stále spíš zpestřením. Projekt ShizzleOrchestra má jedenáct členů a prim tu hraje žesťový doprovod. Vrací nás často do přelomu století. Textům mladíků sem tam chybí jistota, ale kdo jiný zarapuje do dechovky?

Dva roky pracovala pražská kapela ShizzleOrchestra na debutovém albu Svět se zbláznil. Už jen dosud prakticky neprobádaná škatulka brassrap, tedy propojení dechových nástrojů a rapování, je pobídka, že si člověk chce tuhle desku poslechnout. Pozoruhodné je, že z předchozího EP Ze Stodoly nenajdeme na novince žádnou skladbu. Ale možná je to dobře, posun je totiž znatelný.

„Důležité je to, co je teď a tady. Neděláme to proto, aby si na tom hledal vady. Tohle nejsou rady, chci, aby z toho padaly brady,“ zní hned v úvodní Předehře. Sorry pánové, nějaké vady se najdou.

Rozpoznatelné hlasy Shizzleho a Hazzarda, tedy dvou ústředních raperů, provádí posluchače celou deskou. Občas se k nim přidají i další. Ať už jde o dechaře Krandyho a Malého Péťu, hostujícího Giftera v písni Trampoty nebo dokonce hvězdné duo Efko a Eurodel z Pio Squad v titulním singlu Svět se zbláznil. Nutno dodat, že pánové z Jihlavy už v kariéře nahráli kvalitnější sloky, ale pro ShizzleOrchestra je určitě vyznamenání, že jim vůbec na featuring kývli. (Podívejte se na rozhovor s Filipem z Pio Squad, který loni vydal sólovou desku.)

Jako mladý Kato

Textově je album nevyrovnané. Vedle silnějších věcí, jako Svět se zbláznil nebo Podprahová, se určitá nevyzrálost projevuje třeba ve dvojpísni Můžem, kde by chtělo do textu sáhnout a vytvořit jeden silný. „Jestli se ti stalo, že máš tvrdý játra, o to víc můžeš mít měkčí srdce.“ Takhle by to šlo.

Některým písním možná škodí, že mají stopáž přes pět minut, což se pak odráží v dlouhých textech, kdy se zdá, že už pánové neví, kudy vést další sloku. Připomíná mi to úvodní desku Indy&Wich nebo dokonce první alba Chaozzu, kde mladý Adam Svatoš, tehdy coby Deph, zkoušel psát ještě jako teenager hlubší texty. Ovšem občas šly ven rýmy, které by nyní už nevypustil. Nejsem si jistý, jestli kluci, kteří se na přelomu století teprve narodili, čerpali právě z této doby. Snaha o hraní si se slovy je však v textech, jako to dělá právě Kato či Rest, patrná. Jen to občas ještě skřípe. V mnohém mi ShizzleOrchestra připomínají také Bow Wave. Dvojicí raperů, živými nástroji i tématy písní.

Nadsázka v bonusových skladbách také vychází jen napůl. Zatímco Chlapci tuzemští i díky dechovkovému podkladu s hostujícími pány z kapely Tygroo šlapou skvěle a naživo to musí být zážitek, u 156 jsem si fakt připadal jak v roce 1996, kdy Chaozz vypustili track Policijééé.

Chtělo by to protřídit

Hudebně jde o poctivou práci. ShizzleOrchestra si všechno skládají sami. Většina z nich hraje na nějaký nástroj od malička a mnozí dokonce mají hudební vzdělání. V jejich sestavě jsou kromě dvou zmíněných raperů tři trombonisti, saxofonistka, tubista, trumpetista, bubeník, basák a klávesák. Příjemným osvěžením jsou i scratche Dje Ill Ricka ze Sodomy Gomory.

Silná věc je Potulná, kde hostuje operní pěvec Vincenc Ignác Novotný. O takový experiment se snad pokusil jen Lipo v písni Město co spí s hostující Ester Pavlů. A hudební rozmanitost je znát například v songu Čolek. Kapela si bere inspiraci třeba i v jazzu nebo balkánských rytmech.

Třináct tracků na desce má podle tvůrců zapadat do konceptu světa, který se zbláznil. Asi bych klidně ještě nějaké protřídil. Ovšem na debutový počin není Svět se zbláznil špatná deska. Vzhledem k věku protagonistů se dá čekat vzestupná tendence. Žesťové nástroje coby klíčovou složku u nás moc kapel nepoužívá. A za odvahu určitě tleskáme. Pánové chtějí v dubnu, pokud jim to situace umožní, desku pokřtít. Myslím, že naživo musí mnohé písně znít parádně. Nakonec i jmenovaný Kato si našel pro vystoupení živou kapelu – Champion Sound, respektive Livě Band.