The Pretty Reckless nabízejí neřízenou explozi emocí

Po čtyřech letech odmlky vychází deska americké rockové kapely The Pretty Reckless pod názvem Death by Rock and Roll. Představuje směsici plnou silných emocí, drsných vokálů, surových kytarových riffů a především neutichající vášně pro hudbu.

Kapela okolo charismatické Taylor Momsen během své dvanáctileté kariéry několikrát dokázala, že má co nabídnout, a jejich čtvrté studiové album není výjimka. Na první poslech by se mohlo zdát, že The Pretty Reckless pouze kopírují rockové velikány minulého století. Opak je pravdou. Skladby jsou velmi osobité a na nic si nehrají. Ano, jsou sice znatelně inspirované retro-rockovými fláky, ale i přesto působí svěže a moderně.

Těžké časy

Nad tím vším se nese charakteristický hlas, pomocí kterého zpěvačka dokáže velmi přesvědčivě zachytit nálady jednotlivých textů a vdechnout hudbě duši. Kapela v posledních letech zakusila nehezké věci. Chris Cornell ze Soundgarden se zabil, když spolu s nimi v roce 2017 koncertovali. O rok později při dopravní nehodě zemřel také jejich producent Kato Khandwala. To vše se na náladě nové desky výrazně podepsalo. Ovšem na kvalitě jí to neubírá, naopak. 

Po hudební stránce se nahrávka drží osvědčeného směru a nesnaží se příliš experimentovat. Na rozdíl od předchozích alb je to však znatelně vážnější a temnější počin, jenž nese spoustu emocí, ze kterých se kapela potřebovala vypsat.

The Pretty Reckless si neberou žádné servítky. Spustí naplno písní Death by Rock and Rolla už během prvních pár tónů je jasné, jakým směrem se budou ubírat. Neřízená exploze emocí a zběsilých rytmických kytarových riffů se řítí přes Only Love Can Save Me Now nebo And So It Went, kde kapele zahostuje Tom Morello z Rage Against the Machine. Song 25 svým pojetím možná trochu aspiruje na titulní skladbu k příští bondovce, ale především ukazuje zpěvaččin hlas v celé jeho kráse.

I pomalu to funguje

Za zmínku stojí určitě i kratičká skladba Broomsticks, která představuje jakési intro k písni Witches Burn. O závěr alba se postará několik vyklidněných a textově bohatých kusů, které posluchače dokáží v dobrém slova smyslu přivést k zamyšlení. Zároveň však díky své melodicko-harmonické stránce dopřejí i jakési uspokojení s náznakem naděje na lepší zítřky.

Dát na konec desky několik pomalejších skladeb v řadě, to většinou příliš nefunguje. Ale je potřeba uznat, že vzhledem k celkové struktuře a výstavbě Death by Rock and Roll, to bylo poměrně logické rozhodnutí, a deska tak vrcholí tím nejlepším možným způsobem.  

The Pretty Reckless si prošli mnohými příkořími a hudebně i textově dospěli. Svůj specifický původní sound však rozhodně neztrácejí a na světové hudební scéně si své místo dozajista udrží i nadále.