Stypkův „rodinný výlet“ po Vltavě měl neopakovatelné kouzlo

Bylo to zábavné a osvěžující. Doslova, protože na palubě lodi Odra příjemně foukalo, cestou z centra do Modřan a zpět se měnila scenérie a David Stypka se svou kapelou Bandjeez nešetřili vtipy.

Třeba už na úrovni Zlíchova se žertovalo o hrozbě prvního bubenického sóla a Matěj Drabina skutečně nějaké drobné náznaky na bicí hrál. Stypka sám párkrát na kytaru brnknul linku nápadně se podobající písní 1970 od Chinaski.

Výbušný poslední refrén skvělé písně Čaruj, kterou si kapela v koncertním repertoáru hýčká ještě ze stejnojmenné debutové desky, odpálili hudebníci ve skrytu pod Barrandovským mostem. A s vyhlídkou na rekonstruované „terasy“ veslaři chvíli polevili v tréninku a srovnali rychlost s parníkem, aby si mohli vychutnat pár taktů.

U mostu inteligence se zpívalo o betlémské hvězdě a následě Stypka začal zdravit lidi mávající z přilehlé restaurace, což ho rozhodilo natolik, že málem musel začít Kříž zpívat znovu. Ale nakonec se nahodil.

Někde na úrovni prodejny Kytar.cz (zmínka pouze orientační, leč neplacená), respektive před modřanským zdymadlem se plavidlo otočilo a vraceli jsme se za zvuků hudby zpět k Tančícímu domu.

Stypka zvládal během koncertu žertovat s přítomnými dětmi (viz video), baskytarista Maro Zeman hlásal, že u vchodu jsou cédéčka a ať si každý vezme a nechá tam tři stovky, že si jednak věříme a jednak stejně není kam utéct. A když zpěvák hlásil, jaká je klika, že se s většinou publika zná, protože koncert „dramaturgicky není bohvie čo“, byl odměněn upřímným smíchem.

Cestou zpět došlo ještě na duet Dobré ráno, milá s Veronikou Wildovou. Tu musel přítomný technik nejdřív vybavit vysílačkou a sluchátky s odposlechem, protože na pódiu jinak byly slyšet jen bicí a basa. „Kdyby ses v pasážích, kde nezpíváš, nudila, tak na druhém kanále je takový příjemný smooth jazz,“ komentoval to od bicích Drabina.

A díky prasklé struně na kytaře jsme se dočkali i neplánované písně Nebolelo v boží verzi „něco mezi bossanovou a Hercegovinou“.

Stypkovy koncerty jsou zážitek vždy. V atmosféře takřka rodinného výletu pro stovku lidí (druhá stovka se potom nalodila na večerní vystoupení) to bylo neopakovatelně kouzelné. Když je muzika skvělá, tak to totiž funguje i za světla a bez dalších efektů.