V Liberci máme prostě vkus, tvrdí Ondřej Fiedler

Patří k nejúspěšnějším českým producentům a platí, že píseň, které se chopí, zpravidla dosáhne na nejvyšší místa hitparád doma a někdy i v zahraničí. Pod jménem Fiedlerski teď startuje i sólovou kariéru singlem Time Is A River.

Ondřej Fiedler neboli Fiedlerski se nyní prezentuje v masce. Foto: Erika Štěpánková

Co vás vedlo k tomu, že jste se pustil na sólovou dráhu? Ponoukali vás k tomu třeba i umělci, se kterými jste pracoval?
Už dlouho jsem nad tím přemýšlel a pohrával si s tou myšlenkou. Chtěl jsem se víc realizovat, cítit větší svobodu v tvorbě. Vnímal jsem, že se někdy až moc „ohýbám“ kvůli okolnímu tlaku na „úspěch“ songu. Snažím se tohle držet co nejvíc od těla, ale někdy tomu holt neutečete. A tady jsem svým pánem, chci se prostě bavit. Umělci, se kterýma spolupracuju, mě až zas tak úplně nenábadali, protože předpokládám, že chtějí abych se věnoval hlavně jim. (smích) 

Proč jste se rozhodl vystupovat v masce? Bude to nějaké vaše poznávací znamení? Budete tak i koncertovat?
Zajímavý je, že už jsem úplně zapomněl, kdy mě to poprvý napadlo, ale vim, že mi to přišlo úplně automatický. Asi jsem to měl někde vzadu v hlavě naplánovaný a čekal jsem, až tu myšlenku objevim. Uvidim, jak dlouho mi to vydrží, třeba mě napadne zase něco novýho. Na živých koncertech plánuju vystupovat s maskou, ale když v ní jste nějakou dobu, pěkně se potíte, takže budu muset vymyslet letní odvětrávací upgrade. (smích)

Ve vašem prvním singlu Time Is A River zpívá James Harries. Chcete se prosadit i v zahraničí?
Jamese jsem si vybral pro jeho skvělý hlas a protože je rodilý Angličan. To je prostě obrovská výhoda. Nejdřív jsem nad tim přemýšlel jak to udělám, ale potom jsem zvolil cestu, že budu dělat s lidma co znám, co mám takzvaně po ruce. Ale už mám rozjednanou i čistě zahraniční spolupráci. Hranice ani jazyk nevnímám jako nějaký problém. I když zrovna teď hranice trošku problém jsou, to je pravda.

Už jste dřív řekl, že jednou chcete získat Grammy, co je k tomu podle vás potřeba?
Ke Grammy je dle mého názoru potřeba famózní muzika a značná dávka štěstí. Ale nic není nemožné.

Zatím je venku jeden singl, kolik dalších písní máte připravených?
Rozdělaných songů je tolik, že by to dalo album, ale řeším to postupně. Chci teď jít cestou singlů. Pro umělce, jako jsem já, je to podle mě dobrá cesta. Lepší, než si držet rok a půl doma song, který chci vydat až s novým albem.

Jste další úspěšný hudebník z Liberce. Dokážete si vysvětlit, čím to může být?
Tuhle jsem se o tom s někým bavil a dospěli jsme k tomu, že je to prostě atmosférou, která tady panuje. Vyrůstáte na místě, kde je neskutečná architektura, hory i kreativní lidi, kteří jsou ale podle mě vlastně dost přísný na to, co tady vzniká. To asi ty sudety. Tady by spousta kapel, který se líběj v jiných městech, podle mě vůbec neuspěla. Liberec je syrovější, je tu hodně rapu i hardcoru. A zároveň, když se tu pak začal dělat pop, tak i na ten jsme měli daleko přísnější pohled. Máme tady prostě vkus!

Jaké spolupráce s českými interprety si nejvíce vážíte? Co vám bylo třeba osobně nejbližší?
Zakládám si na tom, že se snažím dělat s kým chci. Neberu to jako na běžícím páse. Takže si vážím všech interpretů, se kterými spolupracuji.

Máte v současné situaci v karanténě více času dělat na nových věcech?
Upřímně? Zatím jsem nikdy neudělal tolik muziky za tak krátkou dobu. V dnešní době vezmete MacBook, pár propriet a můžete pracovat v podstatě všude. Momentálně jsem v Liberci u rodiny a cítím takovou tu příjemně nostalgickou atmosféru, takže se to promítá i do muziky, kterou jsem teď udělal. Každopádně nám všem s tou situací držím palce. Věřím, že to dobře dopadne.