Z každé estébácké sledovačky by šel udělat videoklip, tvrdí Koller

David Koller vydává nový singl My se vám ozveme a díky výtvarně originálnímu klipu se tu snoubí způsoby, jak jsme o soukromí přicházeli a přicházíme. V červenci bude se svou kapelou koncertovat na vinicích nebo v pražském Jazz Docku.

David Koller Foto: archiv DK

Klip je poskládaný z dost sugestivních záběrů totalitních policejních praktik. Jak jste ty filmy objevili?
Když začal koronavirus, tak jsme zároveň dělali na první písničce z nového projektu, a mně bylo jasné, že videoklip bude muset být střihový. Napadlo mě zavolat do Paměti národa a Mikuláš Kroupa říkal, že mají dokumenty, které StB točila za totáče po ulicích. Dostal jsem ten archiv k dispozici, ať si vyberu, a musím říct, že z každé jedné té sledovačky, jak by řekl Bureš, by se dal udělat videoklip. A ve spojení s audiem? Oni jsou na Václaváku a někdo jim říká „tady Orel, jeďte na Národní“ a tak. Fízlové to různě komentují. Je to hustý materiál.

To musela být docela síla se tím probírat…
No a abych to prošel všechno, na to bych potřeboval ještě jeden koronavirus.

Text písně My se vám ozveme je nicméně o velkém bratrovi současnoti. Jak se vy osobně vyrovnáváte se ztrátou soukromí, která je zjevná?
Hele, já jsem o svoje soukromí přišel, když jsem začal hrát muziku a obzvlášť po revoluci, kdy jsme začali být slavní. Zvykl jsem si na to, ale myslím, že ne každý by si na to zvykat měl, protože ne každý je osoba veřejná.

Ten klip je trochu politický, tak ještě jedna nehudební otázka. S mobilem v kapse a internetem jsme asi sledovatelnější než v 80. letech, ale tak hrozné jako za bolševika to dneska ještě není, nebo ano?
Když náš prezident říká, že se jezdí do Číny učit konsolidovat společnost, tak si myslím, že tohle je přesně to, o co mu jde. Aby na ulici byly kamery, které vás poznají podle ksichtu a budou třeba vědět, že do té ulice nesmíte. A ono to za toho totáče nebylo míň. Dneska vám lustrujou maily, tenkrát lustrovali papírovou poštu. Odposlouchávali drátový telefon. Je to stejný, akorát jsou dnes větší možnosti.

Klip vznikl v karanténě. A nahrávka byla hotová dřív?
Nahráli jsme ji ještě před a míchalo a masterovalo se už během té doby.

Autorem hudby je Matěj Belko, váš spoluhráč z kapely, a napsal to v současném stylu. Jak vám to vyhovuje?
Celý koncept jsme založili na tom, že se chceme posunout dál. Jsme furt kytarová kapela, ale máme celkem velké zvukové možnosti vzhledem k tomu, kolik máme synťáků. Tak to využíváme. Je to trochu digitální projekt.

Mluvíte o konceptu a projektu a já jsem pochopil, že fanoušci dostanou QR kód, který je odkaže na stránku, kde se budou postupně objevovat nové singly. Mám to chápat jako moderní ekvivalent alba?
Ano, chceme vydávat jednotlivé písničky. Loni v lednu jsme si dali takový závazek, že z věcí, které se ke mně dostanou, budeme vybírat povedené kousky. V tom jsme otevření. Teď jich je naplánovaných asi pět a chceme je vydávat s odstupem zhruba dvou měsíců. Jestli z toho bude nakonec album, to nevím. Možná, někdy…

Kulturní provoz se vrací a vy v červenci chystáte řadu koncertů včetně vystoupení na vinicích. Jak vás napadlo zrovna tohle?
Chystali jsme koncert na přehradě u Znojma, někdo měl dovézt víno, line up byl složený z kamarádů a měl to být trochu mejdan. Třeba Katarzia tam plánovala přijet v noci dělat dýdžeje na závěrečné párty. A tak. Z toho vznikly nějaké kontakty na vinaře a na vinicích budeme hrát proto, abychom mohli mít rozestupy dvě hlavy vinné révy.

Takže lidi budou fakt uprostřed vinohradu, aby drželi rozestupy?
Ne, to byl samozřejmě vtip.