Zemřel Ladislav Štaidl. Gottův hitmaker a stavební kámen české hudby

Kávu si osladím, Trezor a další zhruba stovku písní Karla Gotta jsme mohli poslouchat díky Ladislavu Štaidlovi. Plodný a úspěšný skladatel a kapelník v neděli zemřel. Bylo mu 75 let.

Informaci o Štaidlově úmrtí přinesl Blesk.cz. Od devadesátých let podnikal a umělecké branži už se nevěnoval. Především bulvární média jej vyhledávala v souvislosti s jeho vztahem se zpěvačkou Ivetou Bartošovou, jejíž turbulentní život zajišťoval stálý přísun šťavnatých informací. Ladislav Štaidl byl přesto tři desítky let předtím pevnou a důležitou součástkou zdejšího hudebního byznysu.

Studoval hru na klavír a klasickou kompozici. Nicméně už v roce 1962, to mu bylo sedmnáct let, založil skupinu Crazy Boys, v níž se neméně zvučné hudební veličiny – král českého rokenrolu Miki Volek, novinář a textař Ondřej Suchý a klavírista Miroslav Berka, jenž o rok později stál u zrodu Olympiku.  

V první polovině šedesátých let si prošel několika angažmá včetně divadla Semafor, kde se potkal s Gottem. S ním a se svým bratrem Jiřím (talentem obdařený textař zemřel při dopravní nehodě v roce 1973) potom roku 1965 zakládá vlastní divadlo Apollo. Dnes možná pozapomenutá a nepříliš úspěšná epizoda z pohledu českého divadelnictví, ovšem ve své době to byl soubor plný hvězd první velikosti. Kromě Gotta zde účinkovali mimo jiné Karel Hála, Pavlína Filipovská, Yvonne Přenosilová či Petr Spálený.

Oba bratři Štaidlové s Gottem vyrazili také na více než půl roku trvající a legendami opředené angažmá v Las Vegas.

Skupina, která doprovázela zpěváky v divadle Apollo, dostala po dvou letech nový název. Orchestr Ladislava Štaidla během následujících dvaceti let až do ukončení činnosti v roce 1987 inkasoval několik zlatých, stříbrných i bronzových slavíků. Roku 1984 získal Štaidlův orchestr zlatou desku za čtyři miliony prodaných elpíček, v roce 1993 Štaidl sám dostal desku diamantovou.

Vedle své činnosti kapelníka byl však Ladislav Štaidl především velmi plodným skladatelem. Pro Gotta psal jak se svým bratrem, tak s textaři jakými byli Zdeněk Rytíř, Zdeněk Borovec nebo Eduard Krečmar. A samozřejmě nebyl jen Gott. Další zhruba stovka Štaidlových písní měla pevné místo v repertoárech Jitky Molavcové, Felixe Slováčka, Viktora Sodomy, Dary Rolins, Dalibora Jandy nebo Ivety Bartošové. Některé písně, jako třeba hit Mží ti do vlasů, který Gott odmítl coby až moc velký slaďák, nazpíval autor sám.

Několikrát se objevil ve filmech jako Kdyby tisíc klarinetů, Drahé tety a já nebo Romance za korunu, pro plátno či obrazovku však hlavně psal hudbu. Jeho muzika doprovází snímky Hvězda padá vzhůru či Parta hic a hlavně seriály – Malý pitaval z velkého města, Bambinot, Chlapci a chlapi…

K dlouholetým Štaidlovým zdravotním problémům se před několika týdny přidal ještě covid. Jedním z jeho posledních veřejných vystoupení tak byla pasáž v dokumentu o Karlu Gottovi (který by měl jít do kin konečně letos 13. května), kde labužnicky a sympaticky nekorektně vzpomínal na doby největší slávy a vše, co s tím v mládí souviselo.